Evropská raketa Ariane 5 dopravila na plánované oběžné dráhy dvojici telekomunikačních družic Galaxy-30 a BSAT-4B a servisní satelit MEV (Mission Extension Vehicle). Na nosné raketě navíc byly čtyři výrazné modernizace.
Společnost Arianespace oznámila, že ke startu došlo 16. srpna ve 23:04 BST (0:04 h středoevropského času, 19:04 h času místního) z evropského kosmodromu v Kourou (Francouzská Guayana). Mise trvala zhruba 47 minut.
Družice Galaxy-30 se startovací hmotností 3298 kg byla uvolněna na samostatnou dráhu jako první zhruba 27 minut po vzletu. Pod ní se nacházelo 2875 kg těžké zařízení MEV-2, které bylo vypuštěno o sedm minut později.
Po sérii zážehů řízených palubním počítačem Ariane 5 se oddělila horní část adaptéru Sylda, pod níž se nacházela 3530 kg těžká družice BSAT-4B. Ta se vydala na samostatnou cestu přibližně třináct minut po MEV-2.
Družice Galaxy-30 je vlastněná společností Intelsat a bude poskytovat vysokorychlostní přenosové služby, a to včetně streamování médií v ultravysokém rozlišení. Navíc bude podporovat širokopásmové, mobilní a síťové služby. Má navrhovanou životnost 15 let.
Zařízení MEV-2 je vlastněné společností Northrop Grumman a bude používáno pro servisní zásahy u družic přímo na oběžné dráze.
Družice BSAT-4B je vlastněna a provozována japonskou společností BSS Corp. (Broadcasting Satellite System Corporation), přičemž bude poskytovat přímé televizní vysílání v ultravysokém rozlišení pro celé japonské souostroví. Má navrhovanou životnost 15 let.
Celková dopravní kapacita potřebná pro tuto misi tak byla 10468 kg. Na družice z toho připadlo 9703 kg, zbytek na palubní adaptéry a podpůrné konstrukce.
Šlo o první startu po obnovení operačních služeb na evropském kosmodromu ve Francouzské Guayaně poté, co zde byl 16. března 2020 přerušen provoz kvůli opatřením souvisejícím s nemocí COVID-19.
Na tomto letu byly také odzkoušeny čtyři nové technické modifikace Ariane 5.
Využita byla nová technologie pojmenovaná Kassav, která je první variantou nezávislého sledovacího kitu vyvinutého CNES ve spolupráci s ArianeGroup. Nezávisle na provozu nosiče využívá Kassav vyhrazenou telemetrii k odesílání informací v reálném čase o pozici Ariane a o její rychlosti týmu letové bezpečnosti na evropském kosmodromu.
CNES financovala vývoj kitu a jeho zkoušky pro bezpečné nasazení, zatímco ESA financovala a dohlížela na instalaci na nosič. Kassav nyní bude používaný na všech letech Ariane 5 a Ariane 6.
Další modifikace aerodynamického krytu Ariane 5 bude minimalizovat odtlakování v okamžiku odhození dvoudílného prvku během cesty do vesmíru. Kryt výrobce, firmy RUAG Space Switzerland, chrání před akustickým teplotním a aerodynamickým stresem během vzletu. Nový hardware zajišťuje, že odvětrávací porty kolem spodní části krytu zůstanou plně otevřené celou cestu do vesmíru. Díky tomu se tlak uvnitř krytu bude vyrovnávat ještě před jeho rozevřením a odhozením od rakety.
Tato úprava je součástí přípravy na vypuštění kosmického teleskopu JWST (James Webb Space Telescope), což je společný projekt NASA/ESA/CSA, v říjnu příštího roku. Tyto změny mají odstranit obavy, že zbytkový tlak vzduchu v záhybech složených membrán slunečního štítu způsobí v okamžiku odhození aerodynamického krytu nepřiměřeně velký tlak, čímž mohou potenciálně poškodit citlivé komponenty.
Díky využití nových materiálů a odstranění kovových rozhraní se podařilo o 85 kg snížit hmotnost avioniky, řídicího systému a dalších klíčových komponent, které tvoří „mozek“ nosiče – VEB (Vehicle Equipment Bay). Tato modifikace dovolila zvýšit celkovou nosnost Ariane 5 na dráhu přechodovou ke geostacionární na 10300 kg.
Během práce na odlehčení avioniky se také podařilo snížit membránu oddělující VEB od horního stupně rakety o několik kilogramů. A to za použití inovativních výrobních technologií. Tato membrána bude používána na všech následujících letech Ariane 5 a bude též zapracována do chystané Ariane 5.
Let VA253 byl 109. misí rakety Ariane 5.
O raketě Ariane 5
Ariane 5 je provozována společností Arianespace z evropského kosmodromu. Je schopná vynést zařízení o hmotnosti větší než 10 t na dráhu přechodovou ke geostacionární; na nízkou oběžnou dráhu pak více než 20 t. Svým výkonem výborně doplňuje lehkou evropskou raketu Vega a střední Sojuz.
Ariane 5 nahradí nově vyvíjená Ariane 6 příští generace. K dispozici bude ve dvou verzích, čímž bude schopná uskutečnit širokou paletu misí na prakticky jakoukoliv cílovou dráhu.
Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
