V září 2018 vybrala ESA trojici kandidátských misí programu Earth Explorer, které získaly kontrakt na realizaci studie proveditelnosti. Nyní ESA vybrala jednu z misí – Harmony – k tomu, aby přešla do další fáze vývoje. Harmony bude misí se dvěma družicemi, které na oběžné dráze poletí ve formaci s jedním satelitem Sentinel-1 systému Copernicus, přičemž jejich úkolem bude hledat vědecké odpovědi na otázky související s oceány, ledovci a dynamikou zemského povrchu.
Earth Explorers jsou výzkumné mise využívající nové pozorovatelské metody, jimiž reagují na potřeby vědecké komunity v její snaze pochopit různé aspekty zemského systému a vazby, které systém jako celek spojují. S rozvojem vědy a techniky se zabývají otázkami, které mají přímý vliv na stav společnosti, jako je dostupnost potravin, vody, energie a dalších zdrojů, veřejné zdraví a změna klimatu.
Tři koncepty – Daedalus, Harmony (dříve Stereoid) a Hydroterra (dříve G-Class) – byly za poslední dva roky vyhodnocovány z hlediska vědecké, technické a rozpočtové akceptovatelnosti coby desátá mise programu ESA Earth Explorer.
Vyhodnocování je nyní u konce a Programová rada pro pozorování Země (PB-EO, Programme Board for Earth Observation) ESA akceptovala závěr, který vzešel od Doporučujícího výboru pro pozorování Země (ACEO, Advisory Committee for Earth Observation). Ten zní, že právě mise Harmony by měla pokračovat do další studijní fáze.
Tato tzv. Fáze A zahrnuje další vyhodnocení proveditelnosti po hloubkové definici systému, a to včetně návrhu družicové platformy a přístrojů, letových operací, vývoje technologií a návrhů, kterak nejlépe využít získaná data.
Ředitel programů dálkového průzkumu Země v ESA Josef Aschbacher k tomu uvádí: „Harmony je úžasný koncept a jsme nadšeni, že můžeme přikročit k dalšímu kroku vedoucímu ke konsolidaci návrhu a vyhodnocení proveditelnosti. Očekáváme, že rozhodnutí o plné implementaci, což znamená vývoj až do startu a následné testy na oběžné dráze, bude provedeno členskými státy ESA na podzim 2022. Stane se tak po dokončení aktivit Fáze A.“
Koncept Harmony počítá s dvojicí identických družic, které poletí jako konvoj se satelitem Sentinel-1 systému Copernicus. Každá družice Harmony je navržena tak, aby nesla jen přijímač radaru SAR (Synthetic Aperture Radar) jako hlavní přístroj. Pracujíce společně s radarem Sentinelu-1 bude Harmony poskytovat data měřící malé posuny ve tvaru zemského pokryvu. Třeba ty, které jsou spojené se zemětřeseními nebo vulkanickou aktivitou. Takže se mise bude podílet na monitorování rizik. To dovolí studovat trojrozměrnou deformaci a dynamiku toku ledovců, stejně jako rychle se měnících oblastí okrajů ledovců pro lepší pochopení růstu mořské hladiny.
Obě družice Harmony by také měly nést teplotně-infračervený přístroj, který umožní u oblačnosti měření pohybů mraků v různých výškách. Pokud oblačnost nebude, pak tento přístroj bude měřit rozdíly v teplotě mořské hladiny.
Harmony také bude první mise, která poskytne data zlepšující naše pochopení interakcí mezi vzduchem a povrchem oceánů tím, že bude provádět souběžná měření větru, vln a proudů, které společně s měřením rozdílů teploty mořské hladiny a sledováním pohybu mraků nabídnou bezprecedentní pohled na rozhraní atmosféry a moří.
Harmony tak má odpovídat na klíčové vědecké otázky v několika oblastech. Pozorovatelský koncept mise dovolí unikátní měření na škále od desítek milisekund (měření oceánských proudů) do řádu roků (měření pohybů pevného povrchu Země).
Dr. Aschbacher k tomu dodává: „Skrze doporučení ACEO byl jako potenciální kandidát na Fázi A zařazena také mise Daedalus. Nebyla ale doporučena k výběru kvůli přísnému lpění na nákladových omezeních ustanovených PB-EO. Nicméně ACEO vyzdvihla oba koncepty misí Daedalus a Hydroterra pro jejich průzkumnou povahu a potenciálně přelomové vědecké cíle.“
„ESA plánuje prozkoumat možnosti dalšího studia konceptu Daedalus v rozdílném režimu, a to skrze mezinárodní spolupráci. Mezitím budou pokračovat další riziko snižující studie na projektech Daedalus a Hydroterra, aby oba koncepty ještě více vyzrály.“
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
