V listopadu 2020 byla družice systému Copernicus Sentinel-6 pojmenovaná Michael Freilich vyslána z kosmodromu Vandenberg AFB (Kalifornie) na oběžnou dráhu. Nyní, o několik měsíců později, prošla družice úspěšně procesem známým jako „in-orbit verification phase“ – orbitální ověřovací fáze. V jejím rámci bylo postupně zapínáno přístrojové vybavení a byly kontrolovány jeho parametry.
Družice Sentinel-6 Michael Freilich systému Copernicus je první ze dvou identických těles, která budou poskytovat kritická měření hladiny světového oceánu. Satelit nese nový digitální výškoměr Poseidon-4, který využívá zpracování dat přímo na palubě, takže na Zemi už přicházejí mnohem přesnější měření o výšce hladiny moří.
V úvodních dnech bezprostředně po startu se o družici staral dedikovaný tým řízení letu ze střediska ESA ESOC v německém Darmstadtu. Jde o kritickou fázi letu, která je známá jako LEOP (Launch and Early Orbit Phase). Jakmile byla dokončena, tým řízení mise ESA předal velení a řízení družice Eumetsatu, což je evropská organizace pro meteorologické a klimatické družice. Ta tak převzala celkovou zodpovědnost za další přejímku, rutinní provoz a distribuci dat získaných během mise.
Dne 27. ledna ESA společně s klíčovými partnery projektu Sentinel-6, mezi něž patří Airbus, Thales Alenia Space, Eumetsat, NASA, francouzská kosmická agentura CNES a NOAA, dokončila ověřovací fázi fungování družice na oběžné dráze.
Jedním z provedených testů byla i křížová kalibrace dat z výškoměru družice s měřeními z misí Copernicus Sentinel-3 a Jason. Tyto zkoušky byly provedeny v zařízení ESA PFAC (Permanent Facility for Altimetry Calibration) na Krétě, kde byly využité transpondéry k přijímání a znovuodeslání radarových pulsů zpět na družici ve vesmíru, aby bylo možné ověřit její činnost.
Tato měření posloužila k demonstraci, zdali výškoměr pracuje tak, jak se očekávalo.
Manažer přístrojového vybavení a systémů mise Copernicus Sentinel-6 v ESA uvedl: „Z našich předběžných analýz plyne, že měření výšky vln a jejich nejistota jsou významně lepší ve srovnání s předchozími misemi Sentinel-3 a Jason-3.“
Systémová manažerka mise Copernicus Sentinel-6 v ESA zodpovědná za koordinaci verifikační fáze družice na oběžné dráze Luisella Giulicchi dodává: „Konstatovali jsme, že všechny subsystémy družice pracují perfektně. Nově vyvinutý přijímač GNSS POD (Precise Orbit Determination), který kombinuje příjem signálů ze systémů GPS a Galileo, ukazuje podle předběžných dat na mimořádnou přesnost. Stejně jako zbytek navigačních systémů na palubě družice.“
„Od 18. prosince je Sentinel-6 na své pracovní dráze, kde letí pouze 30 sekund po družici Jason-3. Tato téměř překrývající se formace je potřebná pro následujících dvanáct měsíců před tím, než Sentinel-6 Michael Freilich převezme právě od satelitu Jason-3 roli operační referenční mise.“
Rostoucí hladina oceánů je na vrcholu obav souvisejících se změnami klimatu. Monitorování mořské hladiny je kritické pro pochopení těchto změn, aby byly podklady pro správné rozhodování v souvislosti s politikami pomáhajícími řídit změny klimatu a aby bylo možné přijmout včas opatření na ochranu ohrožených komunit.
První „referenční“ měření výšky hladiny moří bylo provedeno francouzsko-americkou misí Topex-Poseidon, po níž následovaly tři družice Jason. Měření tak mají kontinuitu již od roku 1993, přičemž ukazují na růst hladiny moří v průměru o 3 mm za rok. Což je více znepokojující, tak v posledních letech se toto tempo začalo zvyšovat a dosahuje 4,8 mm za rok. Role mise Copernicus Sentinel-6 je tak navázat na toto dědictví kritických měření.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
