Vlna ohřevu jezer – období extrémně vysoké povrchové teploty v jezerech – na konci 21. století může dosahovat vyšších teplot a trvat déle. Vyplývá to z nové studie publikované v Nature, kde je zdůrazněné spojení mezi klimatickou změnou a extrémními událostmi.
Modelová studie, která je vytvořena s pomocí družicových záznamů generovaných iniciativou ESA CCI (Climate Change Initiative), ukazuje, že v případě scénáře počítajícím s vysokými emisemi skleníkových plynů může narůst průměrná délka vlny ohřevu jezer o tři měsíce. Některé vodní plochy pak dosáhnout stavu trvalého ohřevu.
Rostoucí frekvence mořských nebo pozemních teplých vln je v dřívějších studiích spojována s globálním oteplováním. Méně je toho ovšem známé o teplé vlně postihující jezera a jak tato budou zasažena globálním oteplováním.
Výzkumník z klimatické kanceláře ESA Iestyn Woolway v nové studii se svými kolegy namodeloval dopad teplé vlny na 702 jezer na celém světě mezi lety 1901 a 2099. Studie poprvé ukázala, že v jezerech dochází k teplým vlnám často a že tato jsou velmi citlivá na klimatické proměny.
V rámci budoucí klimatické změny jejich vícemodelové projekce demonstrovaly, že teplá vlna v jezerech se bude s postupem času zhoršovat. Průměrná teplota takovéto vlny v jezerech pravděpodobně naroste z 3,7 na 5,4 stupně Celsia, zatímco průměrná délka jevu se před koncem 21. století prodlouží z doby kolem jednoho týdne na více než tři měsíce.
V rámci nejkonzervativnějších scénářů emisí dojde k průměrnému nárůstu teploty o 4 stupně Celsia a doby trvání na jeden měsíc. Autoři studie také konstatovali, že v případě hlubokých jezer teplé vlny méně intenzivní, ale delšího trvání.
S tím, jak se v průběhu 21. století budou jezera ohřívat, tak se teplá vlna rozšíří do všech ročních období. Některá jezera pak dosáhnou trvalého stavu teplé vlny, předpovídají autoři.
Iestyn Woolway to komentuje: „Agentury z celého světa nedávno oznámily, že rok 2020 byl součástí nejteplejší dekády ve sledovaném období. Klimatické projekce pak naznačují, že toto oteplování bude pokračovat. Pokud nebude klimatická změna zvládnutá, naše projekce ukazují, že teplá vlna v jezerech bude v průběhu století čím dál větším problémem. Bude ohrožovat biodiverzitu jezer a tlačit ekosystémy na hranice jejich odolnosti.“
Vzhledem ke schopnosti sledovat vlastnosti jezer v celosvětovém měřítku napříč dekádami byla družicová pozorování kritická pro tuto studii. Autoři využili dlouhodobé datové sady jezer vytvořené iniciativou ESA CCI (Climate Change Initiative).
Datová sada CCI byla původně zveřejněna v loňském roce, přičemž obsahuje informace o 250 jezerech na celém světě z období 1995 až 2019. Krom hladinové teploty jsou v ní k dispozici další čtyři proměnné: denní pozorování výšky hladiny, množství vody, ledové pokrytí a odrazivost, což pomáhá zpracovávat studie spojené s jezery a klimatem.
Další varianta datové sady, u které se předpokládá zveřejnění koncem letošního roku, bude obsahovat větší počet jezer. Má jich být přibližně 2000. To ještě více podpoří vypracování studií zaměřených na pochopení reakcí jezer na klimatickou změnu.
Iniciativa CCI (Climate Change Initiative) ESA je výzkumný program, který spojuje vícero zdrojů družicových dat. Tím vytváří dlouhou časovou řadu 21 klíčových aspektů klimatu. Ty jsou označované jako ECV, Essential Climate Variables. Právě jezera mezi ně patří.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
