Nejnovější snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku, kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem.
Jeden ze snímků, který pořídil přístroj EUI (Extreme Ultraviolet Imager), představuje fotografii slunečního kotouče a vnější atmosféry – korony – s nejvyšším rozlišením, jaké kdy bylo pořízeno.
Další snímek, tentokrát pořízený přístrojem SPICE (Spectral Imaging of the Coronal Environment), představuje první úplnou fotografii svého druhu zachycující Slunce po padesáti letech. A zároveň nejkvalitnější. Zachycuje naši mateřskou hvězdu v ultrafialové části spektra ve vlnové délce beta dle Lymanovy série. Ta je emitována plynným vodíkem.
Snímky byly pořízené sondou Solar Orbiter ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů kilometrů, což je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25 samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce. Ty byly pořizované jedna po druhé, přičemž získání všech trvalo přes čtyři hodiny. To proto, že každá expozice trvala 10 minut: započítán je i čas na změnu orientace sondy před každým fotografováním.
Suma sumárum: výsledný obrázek se skládá z více než 83 miliónů pixelů a má velikost 9148 x 9112 pixelů. Abychom si udělali lepší představu o kvalitě, pak vězte, že tento snímek Slunce je desetkrát lepší než to, co nám nabízí 4K televizní obrazovka.
EUI zachycuje Slunce na vlnových délkách 17 nanometrů, v extrémní ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra. To dovoluje zachytit horní atmosféru Slunce, koronu, která má teplotu kolem jednoho miliónu stupňů Celsia.
Na polohách 2 hodiny (blízko obrázku Země pro srovnání) a 8 hodin na krajích Slunce jsou patrná tmavá vlákna vyvstávající z povrchu. Tyto protuberance jsou často předzvěstí erupcí, během nichž dochází k vyvrhování kvant koronálního plynu do vesmíru a vytváření bouří „kosmického počasí“.
Krom EUI zaznamenával během průletu mezi Sluncem a Zemí data také přístroj SPICE. I on musel vytvořit celou řadu snímků, které se pak složily do mozaiky.
SPICE je navržený tak, aby sledoval vrstvy ve sluneční atmosféře od korony dolů až po vrstvu známou jako chromosféra, která se přibližuje k povrchu. Přístroj pozoruje tak, že se zaměřuje na různé vlnové délky extrémního ultrafialového záření.
V sekvenci obrázků SPICE odpovídá fialová barva plynnému vodíku o teplotě 10 tisíc stupňů Celsia, modrá uhlíku o teplotě 32 tisíc stupňů Celsia, zelená kyslíku o teplotě 320 tisíc stupňů Celsia a žlutá neonu o teplotě 630 tisíc stupňů Celsia.
Toto dovoluje slunečním fyzikům vystopovat mimořádně silné erupce, které se odehrávají v koroně a prostupují dolů skrze nižší vrstvy atmosféry. Umožní jim to také studovat jednu z největších záhad týkající se Slunce: proč s vyššími atmosférickými vrstvami teplota roste?
Obvykle totiž dochází k tomu, že když se pohybujeme od horkého objektu, tak teplota klesá. Ovšem nad Sluncem dosahuje korona teploty milión stupňů Celsia, zatímco jeho povrchová teplota je jen asi 5000 stupňů Celsia. Zkoumání této záhady je jedním z klíčových vědeckých cílů mise Solar Orbiter.
Snímky byly pořízené 7. března. Přesně v době, kdy sonda Solar Orbiter prolétala spojnicí Slunce-Země. Fotografie je tak možné srovnat se snímky pořízenými ze Země a vzájemně je kalibrovat. Toto usnadní srovnání výstupů z různých přístrojů a pozorování v budoucnu.
Dne 26. března dosáhne Solar Orbiter dalšího mezníku mise: prvního blízkého průletu perihéliem. Nyní je sonda uvnitř oběžné dráhy Merkuru, nejvnitřnější planety, a získává snímky s nejvyšším možným rozlišením. Stejně tak zaznamenává data o částicích slunečního větru, které putují od Slunce.
A to všechno je zatím jen začátek. V následujících letech se sonda chystá kolem Slunce proletět opakovaně. Stejně tak bude postupně měnit sklon své dráhy tak, aby mohla pozorovat dříve nestudované polární oblasti naší mateřské hvězdy.
Solar Orbiter je mise vycházející z mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
