Mezi navrhované mise se záměrem poskytovat podporu momentálně aktivním satelitem Programu Copernicus patří i LSTM, jejíž start provozu je očekáván koncem tohoto desetiletí. Na palubě satelitů mise se totiž bude nacházet termální infračervený senzor, který bude zachycovat teplotu zemského povrchu (LST – land surface temperature) z oběžné dráhy. Takto získané měření budou využívány primárně v zemědělském sektoru, a to například na monitoring a management vodních zdrojů a zemědělských plodin.
Mise Copernicus Land Surface Temperature Monitoring nebo zkratkou LSTM je zaměřena na podporu udržitelného zemědělství v situaci, kdy se ve světě a konkrétně na evropském kontinentu začínají projevovat následky změny klimatu a nedostatku vodních zdrojů. Provedené měření umožní pochopení a včasnou reakci na klimatickou proměnlivost, správu vodní spotřeby v agrárnictve či předpovědi sucha. Pozorování mají velký význam i pro potravinovou bezpečnost. Nedostatek vody v plodinách je totiž možné zachytit termálními infračervenými senzory výrazně dříve než pomocí VIS/NIR pozorování (viditelné a blízké infračervené záření). Bylo by tak umožněno určit potřebné množství vody pro plodiny a v horších případech předpovídat snížení zemědělské produkce a reagovat na potenciální potravinové krize v předstihu. K doplňkovým cílem mise dále patří mapování složení půd, monitorování permafrostu a studování přírodních katastrof jako požárů nebo výbuchů sopek či městských tepelných ostrovů (fenomén způsobený lidskou činností, při kterém má městská oblast výrazně vyšší teplotu vzduchu jako okolní venkovské oblasti).
V rámci mise budou zkonstruovány dva satelity, které se budou pohybovat po nízké (LEO – low Earth orbit), a zároveň polární (heliosynchronní) oběžné dráze v přibližné výšce 651 km nad povrchem Země. Celou Zemi zachytí každé tři dny při rezoluci 50 m, což představuje přibližně 400-krát detailnější obraz, jaký je možný v současnosti. Získaná data budou doplňovat snímky ze satelitů Sentinel-2A a 2B, které se již nacházejí na oběžné dráze. Start mise je naplánován na rok 2028 nebo 2029, satelity budou na oběžnou dráhu pravděpodobně vynesené raketou typu Vega-C. Hlavním instrumentem na palubě jednotlivých družic bude termální infračervený senzor s vysokým prostorovým a časovým rozlišením, který bude snímat povrchovou teplotu Země. I díky daným datům je následně možné vytvořit si obraz o evapotranspirace, tedy celkovém výparu z povrchu Země do atmosféry. Důležité je to zejména na přizpůsobování vodní spotřeby v zemědělství.
Mise LSTM je součástí Programu Copernicus (původně GMES), který je zaměřen na pozorování Země pomocí družic či pozemních stanic s cílem sledovat atmosféru, mořské prostředí, pevninu, změnu klimatu, bezpečnost a nouzové situace. Tento program je uskutečňován pod vedením Evropské komise ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), členskými státy EU a dalšími agenturami EU. Smlouva na konstrukci satelitů LSTM se španělskou pobočkou firmy Airbus byla podepsána v listopadu 2020, její francouzská sestra bude zase zodpovědná za vývoj příslušných nástrojů mise.
Zdroje: