Mise Sentinel-6 se věnuje globálnímu monitorování výšky mořské hladiny z oběžné dráhy Země během nejbližšího desetiletí pomocí pokročilých výškoměrů (altimetrů). Stoupající hladiny oceánů v důsledku globálního oteplování totiž ohrožují obydlí milionů lidí po celém světě. Celkově budou ve spolupráci mezi Evropskou unií a USA vyneseny na oběžnou dráhu dvě družice, které budou každých 10 dní mapovat až 95% oceánů Země bez zalednění.
Instrumenty mise jsou zaměřeny nejen na monitoring výšky mořské hladiny, ale i na měření topografie oceánů, mořských proudů, rychlosti větru, výšky vln či vertikálních profilů teploty. Všechny tyto poznatky jsou důležité pro vylepšení předpovědí intenzity hurikánů a jevů jako El Niño či pro bezpečnost lodní dopravy, a to jak v pobřežních oblastech, tak i na otevřeném moři. Celkově se na palubě každého ze dvou satelitů Sentinel-6 bude nacházet 6 zařízení, mezi které patří například mikrovlnný radiometr AMR-C (Advanced Microwave Radiometer) nebo radarový altimetr Poseidon-4. Díky nim bude možné ve srovnání s předchozími satelitními technologiemi sledovat nejen výrazné změny výšky hladiny moře a projevy velkých jevů, jakými jsou El Niño nebo La Niña, ale i menší změny výšky hladiny v blízkosti pobřeží. Takto získané nové poznatky budou mít vliv na navigaci lodí a rybolov v pobřežních vodách.
Dalším zařízením přítomným ve vybavení družic je GNSS-RO pro rádiovou okultaci, který bude sledováním mizení satelitů GNSS nad horizontem sbírat precizní informace o vrstvách atmosféry. Tato data budou následně sloužit na podporu numerické předpovědi počasí a zkoumání teplotních změn v troposféře a stratosféře. Významnou roli bude mise Sentinel-6 hrát při zkoumání změny klimatu. Její měření poskytnou nové informace o úloze oceánů v rámci klimatické změny a o vlivu lidských aktivit na zdraví světového oceánu. Pochopení těchto procesů bude důležité zejména pro politiku, protože díky shromážděným informacím bude možné přijmout rozhodnutí zmírňující negativní vlivy těchto změn primárně v nejvíce ohrožených částech světa, jakými jsou pobřežní oblasti a malé ostrovy.
První ze dvou satelitů této mise, Sentinel-6 Michael Freilich, byl vynesen na oběžnou dráhu 21. listopadu 2020 o 17:17:08 UTC raketou SpaceX Falcon 9 z raketové rampy SLC-4E na Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii, USA. Byl pojmenován podle bývalého ředitele sekce NASA pro sledování Země, který ji vedl více než 12 let do svého odchodu v roce 2019. Druhý satelit, Sentinel-6B, má předběžně plánovaný start na rok 2025. Mezi charakteristiky jednotlivých družic Sentinel-6 patří hmotnost 1200 kg včetně paliva, rozměry 5.13 x 4.17 x 2.34 m či průměrná spotřeba energie 891 W. Jejich oběžná dráha kolem Země je neheliosynchrónna s nadmořskou výškou 1336 km a sklonem 66°, zatímco jejich orbitální cyklus trvá 10 dní nebo 127 oběhů. Jedná se přitom o časový úsek potřebný k přechodu satelitu nad stejným zeměpisným bodem na Zemi, protože během jeho pohybu po oběžné dráze se zároveň otáčí i Země kolem vlastní osy. Délka provozu každého z dvojice satelitů je plánována na období 5 a půl roku.
Mise Sentinel jsou součástí Programu Copernicus (původně GMES), který je zaměřen na pozorování Země pomocí družic či pozemních stanic s cílem sledovat atmosféru, mořské prostředí, pevninu, změnu klimatu, bezpečnost a nouzové situace. Tento program je uskutečňován pod vedením Evropské komise ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), členskými státy EU a dalšími agenturami EU. Samotné komponenty mise Sentinel-6 jsou vyvíjeny a budovány firmou Airbus Defence and Space spolu s týmem subdodavatelů, mezi nimiž se vyskytují i české firmy. Na misi Sentinel-6 spolupracuje kromě již jmenovaných institucí Evropské unie a Evropské organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT) i s USA – NASA a Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).
Zdroje:
ESA, https://www.esa.int/Applications/Observing_the_Earth/Copernicus/Sentinel-6_overview
EUMETSAT, https://www.eumetsat.int/sentinel-6 KOSMONAUTIX.CZ, https://kosmonautix.cz/2020/10/5-zajimavosti-o-misi-sentinel-6a/
