Cílem projektu družice QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonovae Surveyor) je připravit první český vesmírný dalekohled, optimalizovaný na ultrafialovou část spektra. Jeho úkolem bude sledovat srážky neutronových hvězd, případně neutronové hvězdy a černé díry. Pozorování mohou prozradit mnoho mimo jiné o vzniku prvků těžších než železo, které při srážkách vznikají. Mezi ně patří například zlato nebo platina.

„Bez toho, abychom věděli, co se kde ve vesmíru děje a nachází, nejsme schopni využít plně potenciálu, který nám dává. QUVIK je vědeckou misí, současně pomůže získat data využitelná i pro průmysl.“ vysvětluje generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.
„Naším cílem je postavit družici, která by byla schopna pozorovat výbuch kilonovy. Dalekohled bude umístěný na družici, která se dokáže rychle natočit na cíl,“ upřesňuje vědecký koordinátor mise Norbert Werner z Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. V souvislosti s misí QUVIK tým zaslal k publikaci tři vědecké články do pres􀆟žního časopisu Space Science Review
Bude možné také pozorovat velmi horké hvězdy, supernovy, hvězdokupy, záření z jader galaxií, kdy super masivní černá díra roztrhne ve středu galaxie hvězdu. Dalekohled umožní také pozorování exoplanet, tedy planet, které obíhají kolem jiných hvězd, než je Slunce. V kombinaci s dalšími pozorováními z jiných observatoří tak vědci mohou zjis􀆟t, jak právě tyto planety ztrácejí své atmosféry.
Integraci družice, která dalekohled ponese, zajistí VZLÚ. Družice bude mít tvar kvádru o rozměrech zhruba 0,7 m × 0,7 m × 1,1 m, hmotnost pak zhruba 120 kilogramů. Vývoj vesmírného dalekohledu s průměrem 330 mm pro zobrazování v ultrafialové oblasti, který družice ponese, je úkolem pro výzkumné centrum TOPTEC. Centrum je součástí Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i. a patří mezi aplikační centra Akademie věd České republiky. Specializuje se na výzkum optiky, optoelektroniky a vývoj aplikací spojených s touto tématikou. TOPTEC má s tímto typem projektů dlouholeté zkušenosti, získané na projektech několika misí ESA (Solar Orbiter, ASPIICS, Ariel …). „Největší výzvou
pro výzkumný tým bude realizace celého zařízení, které musí dosáhnout perfektního obrazového výkonu a přitom si zachovat kompaktní a lehký design. To vše za maximálního využití technologií dostupných v ČR,“ uvádí Jan Václavík, vedoucí oddělení optických procesů TOPTEC.
Komunikaci a přenos dat pak zajistí společnost PEKASAT, která má dlouholeté zkušenosti v oblasti komunikací, dále pak s předzpracováním dat a jejich krátkodobým ukládáním. „Projekt QUVIK je unikátní ve více ohledech, z pohledu komunikace je to zajištění spojení s pozemním střediskem v režimu 24/7 a téměř reálném čase za pomocí retranslačních družic na geostacionární dráze, aby bylo možné v případě potvrzení výskytu gravitačních vln nebo kilonovy zahájit pozorování co nejdříve,“ vysvětluje technický ředitel společnosti Pekasat SE Ján Segiňák.
VZLÚ navazuje misí QUVIK na své předchozí projekty. „Základ integrace družic jsme si vyzkoušeli na CubeSatech, teď pokračujeme,“ podotýká Josef Kašpar a upozorňuje tak na projekty VZLUSAT-1 (nejdéle fungující českou a československou družicí) a VZLUSAT-2 (první českou družici, která dokázala pořídit snímky ČR ve vysokém rozlišení).
V rámci projektu QUVIK dokončuje tým fázi B1, která definuje technické požadavky na provedení družice. Tým čeká na rozhodnutí ministerstva dopravy, zda projekt dostane další podporu a postoupí do realizačních fází. QUVIK patří do výzvy s názvem „Ambiciózní projekty ministerstva dopravy“. Zda bude schválen, by mělo být jasné na podzim. Pokud se tak stane, start družice se předpokládá v roce 2028. Náklady by neměly překročit 720 milionů korun (30 milionů EUR).


VZLÚ je národním centrem pro letectví a vesmír. Je třetí nejstarší institucí svého druhu na světě, vznikl v roce 1922. Posláním ústavu je poskytovat vědeckou podporu a přinášet inovativní řešení.

Zdroj: VZLÚ