Nejnovější snímek z Kosmického teleskopu Jamese Webba, který je společným podnikem NASA, ESA a kanadské CSA ukazuje část centra naší galaxie v bezprecedentních detailech. Jsou na něm vidět i dosud neznámé struktury, jejichž vysvětlení je nyní na astronomech. Oblast vzniku hvězd Sagittarius C (Sgr C) je asi 300 světelných let od supermasivní černé díry Sagittarius A v centru naší galaxie.
Uprostřed odhadovaných 500 000 hvězd na obrázku je shluk protohvězd – hvězd, které se stále tvoří a které získávají hmotnost – produkujících výtrysky, které září uprostřed infračerveného temného mraku. Uprostřed tohoto mladého shluku je už dříve známá masivní protohvězda s hmotností přes 30krát větší než je hmotnost našeho Slunce. Mrak, ze kterého se protohvězdy vyvíjejí, je tak hustý, že světlo ze hvězd nacházejících se za ním nemůže dosáhnout k přístrojům Webbova teleskopu. To způsobuje, že oblast vypadá prázdnější, i když ve skutečnosti je to jedna z nejhustěji zaplněných oblastí obrázku. Menších infračervených temných skvrn je na snímku několik; vypadají jako díry v hvězdném poli. Jsou to místa, kde se rodí nebo budou rodit příští hvězdy.
Přístroj NIRCam (Near-Infrared Camera) na Webbově teleskopu také zachytil rozsáhlé emise ionizovaného vodíku obklopující spodní stranu temného mraku. Typicky jde o důsledek emitování energetických fotonů mladými masivními hvězdami, jenže rozlehlost této oblasti na snímku je překvapivá a povede k dalšímu zkoumání. Dále zde bude třeba prozkoumat i další jehlicové struktury ionizovaného vodíku, které se na první pohled zdají orientované chaoticky v mnoha směrech.
Ve vzdálenosti 25 tisíc světelných let od Země je galaktické centrum dostatečně blízko pro studování jednotlivých hvězd s pomocí Webbova teleskopu. To astronomům dovoluje získávat dosud netušené informace o tom, kterak vznikají hvězdy a jak je tento proces ovlivňován kosmickým prostředím – zvláště pak ve srovnání s dalšími oblastmi galaxie. Například jsou masivnější hvězdy formovány ve středu Mléčné dráhy, nebo naopak na odlehlých koncích jejích ramen?
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
