Sonda ESA Mars Express nyní dokončila svůj oblet Marsu s pořadovým číslem 25 tisíc. Při této příležitosti automat pořídil další dechberoucí pohled na Rudou planetu.
Nový snímek byl získaný pomocí přístroje HRSC (High Resolution Stereo Camera) na palubě sondy Mars Express. Je na něm vidět mnoho sopek planety Mars a dokonce je na něm vidět i největší měsíc planety, Phobos.
Sonda Mars Express dorazila k cílové planetě koncem roku 2003 a svůj oblet planety s pořadovým číslem 25 tisíc dokončila 19. října 2023. Během dvou dekád od svého příletu sonda naprosto změnila naše chápání planety. Zmapovala její atmosféru lépe než jakékoliv jiné zařízení dříve, vystopovala historii vody na povrchu Marsu, studovala dva jeho měsíce v nevídaných detailech a přinesla nám netušený pohled na Mars v trojrozměrné podobě.
Nový snímek není v tomto úžasném proudu dat výjimkou. Zaměřuje se na oblast Tharsis, která pokrývá zhruba čtvrtinu povrchu planety a je domovem známých kolosálních vulkánů. Na snímku je vidět mnoho z nich: Olympus, Arsia, Pavonis a Ascraeus Mons, stejně jako Jovis, Biblis a Ulysses Tholus. Olympus Mons je největší, když dosahuje výše zhruba 22 kilometrů (pro srovnání: pozemský Mount Everest má 8,8 km).
Kaňony a oblaka
Ač jsou vulkány na Marsu sebevíce fascinující, jsou na získaném snímku toliko jedněmi ze zajímavých útvarů. A navíc Mars Express na fotografii zachytil i nečekaného návštěvníka, kterým je větší z měsíců Marsu – Phobos. Ten je viditelný jako černá skvrna přecházející levou spodní částí snímku. Phobos se nachází velice blízko Marsu; alespoň dle standardů Sluneční soustavy. Obíhá totiž ve vzdálenosti jen 6000 km od jeho povrchu. Abychom si to zasadili do kontextu: náš Měsíc se nachází přibližně 385 tisíc kilometrů od zemského povrchu.
Pod trojicí sopek rozložených na snímku jsou vidět praskliny tvořící kaňon Noctis Labyrinthus, který sonda Mars Express již několikrát fotografovala a dokonce i vytvořila jeho animovaný přelet. Severně od Olympus Mons je patrný velký sesuv Lycus Sulci, stejně jako koryta a údolí Tantalus Fossae (v pravém horním rohu). I tyto útvary sonda Mars Express již dříve zkoumala.
Ve spodní části snímku jsou k vidění i některé fascinující prvky, které sem vneslo počasí. Právě sem se do jinak písečně zbarvené scény vkládá namodralý nádech. Barevné pruhy jsou mraky: malé a jasné proužky mraků vpravo, vlnící se „závětrné chuchvalce“ pak nalevo. Tyto vznikají, když masy vzduchu proudí přes překážku na povrchu, jako je třeba vyvýšený hřeben – a přitom se proudění urychlí. Vzduch pak vytváří útvary podobné vlnám na zastíněné straně hřebenu.
Sonda Mars Express za poslední dvě desítky let odhalila mnoho detailů Marsu – a stále se neloučí. Sonda pokračuje ve snímkování povrchu planety, mapování jejích minerálů, studování složení nebo koloběhu atmosféry, snaží se nahlédnout pod povrch a obecně studovat místní prostředí.
Kamera HSRC, díky které vznikly i tyto snímky oslavující 25 tisíc obletů planety, nás ukázala nepřeberné množství útvarů: od větrem modelovaných hřebenů přes po propadliště na svazích kolosálních sopek až po dopadové krátery, tektonické zlomy, říční koryta nebo prastará lávová jezírka. Mise Mars Express byla po celou dobu trvání nesmírně produktivní a vytvořila mnohem plnější model našeho planetárního souseda, což vede k jeho nepoměrně lepšímu pochopení.
Kamera HSRC (High Resolution Stereo Camera) sondy Mars Express byla vyvinutá a je provozovaná německým střediskem DLR (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt).
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
