Mise k asteroidu Hera si „odskočí“ k Marsu

Sdílet:


Sonda ESA Hera, která zamíří v rámci testu planetární obrany k planetce, uskuteční příští rok v březnu na své cestě průlet u Marsu. Tím se dostane na správnou trajektorii, po níž bude moci dosáhnout binární systém planetek Didymos.

Během průletu se sonda přiblíží na vzdálenosti nějakých 6000 km k povrchu Rudé planety. To je blíže, než v jaké vzdálenosti obíhají její dva měsíce. Dráha průletu byla zvolena tak, aby sonda mohla trénovat své vědecké přístroje na menším měsíci Deimos ze vzdálenosti cca 1000 kilometrů. A zároveň aby mohla pozorovat samotný Mars.

Detaily průletu byly prezentovány na konci dubna na akci Hera Science Community Workshop v technickém středisku ESA ESTEC (European Space Research and Technology Centre) v Nizozemí.

„Průlet je součástí připravených manévrů, které sondu Hera přivedou na konci dvouleté cesty k měsíci Didymos,“ vysvětluje projektový vědec mise Hera v ESA Michael Kueppers.

„Průletem gravitačním polem Marsu ve směru jeho pohybu získává sonda další rychlost pro pokračování své cesty. Toto blízké setkání není částí hlavní mise Hera, ale i tak aktivujeme některé z vědeckých přístrojů. To nám dá možnost kalibrovat přístroje a případně učinit i nějaké vědecké objevy.“

Inženýr letové dynamiky Pablo Muñoz je součástí týmu analýzy misí ve středisku ESA ESOC (European Space Operations Centre) v Německu, kde jsou počítány letové trajektorie: „Je skutečným štěstím, že je Mars ve správnou chvíli na správném místě, když Hera potřebuje podat pomocnou ruku. To nám dovoluje navrhnout trajektorii, která využívá gravitace Marsu k nasměrování Hery na setkání s Didymem, což vede k velké úspoře pohonných látek. Část ušetřeného paliva bude využita k urychlení příletu k binárnímu asteroidu o několik měsíců, což maximalizuje přínos z hlediska planetární ochrany i vědeckého užitku.“

Sonda Hera je připravována na start letos v říjnu, přičemž se vydá k asteroidu Didymos o velikosti hory a jejímu průvodci, měsíčku Dimorphos o velkosti Velké pyramidy. Už 26. září 2022 dopadla na Dimorphos sonda NASA DART (Double Asteroid Redirection Test) o velikosti dodávky, a to rychlostí 6,1 km/s. Šlo o první test metody „kinetického zásahu“ planetární ochrany, který uspěl: dráha měsíčku kolem mateřského asteroidu byla významně proměněna.

Nyní je řada na sondě Hera, aby provedla detailní průzkum měsíčku Dimorphos a získala tak kritické informace o jeho hmotnosti, složení a struktuře. Tato data pomohou experiment DART zasadit do širšího kontextu, lépe jej pochopit a případně využít k zopakování/vylepšení této techniky.

„Samozřejmě, že přístroje Hery byly zkonstruovány k pozorování měsíčku Dimorphos, ale mají potenciál nabídnout nám zajímavé pohledy i na měsíc Deimos, který je ostatně tvarovaný podobně jako asteroidy,“ poznamenává ředitel výzkumu CNRS (Centre national de la recherche scientifique) z Observatoire de la Côte d’Azur a hlavní řešitel výzkumu programu Hera Patrick Michel.

Měsíc Deimos, jehož název je odvozený z řečtiny a znamená Hrůza, obíhá 23460 km od Marsu. Je menším ze dvou měsíců této planety. Má průměr 12,4 km a tmavý povrch, který připomíná povrch asteroidů typu C. Podle jedné z teorií Deimos a jeho bratrský měsíc Phobos jsou původně právě asteroidy zachycené Mars z hlavního pásu asteroidů. Ovšem jejich povrch má některé charakteristiky shodné s povrchem Marsu, což může poukazovat na jiný původ: mohly vzniknout v důsledku mimořádné impaktní události.

„Měsíc Deimos dosud nebyl pozorovaný kombinací vědeckých přístrojů, jakou nabízí mise Hera. Doufáme tak v nové objevy,“ upřesňuje Patrick Michel. „Budeme provádět pozorování v synergii se sondou Spojených arabských emirátů Naděje, která odstartovala v červenci 2020 a vstoupila na orbitu Marsu v únoru 2021. Zvažována jsou také společná pozorování s vlastními sondami ESA Mars Express a ExoMars Trace Gas Orbiter.“

„Krom toho získané snímky a data pomohou s plánováním japonské mise MMX (Martian Moons eXploration), která se připravuje ke startu v roce 2026. MMX bude zkoumat oba měsíce Marsu, přičemž na měsíc Phobos vysadí francouzsko-německý rover a odebere vzorky pro návrat na Zemi.“

Během průletu u Marsu a jeho měsíce Deimos zapne sonda Hera tři ze svých přístrojů. Jednak hlavní kameru AFC (Asteroid Framing Camera), která provede vizuální pozorování. Jednak přístroj HyperScout-H pro pozorování v širším elektromagnetickém spektru, který uvidí barvy i mimo rozsah lidského oka. Díky sledování ve 25 viditelných a blízkých infračervených pásmech bude moci získat mineralogická data. A jednak TII (Thermal Infrared Imager), který získá teplotní mapu. Díky tomu získáme mapu útvarů na povrchu i v noci, stejně jako budeme schopni měřit změny teploty v čase. To nám pomůže lépe stanovit vlastnosti povrchu.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Rubriky