Třetí družice Sentinel-1 systému Kopernikus se dostala na oběžnou dráhu díky raketě Vega-C, která odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně. Sentinel-1C pokračuje v dědictví svých předchůdkyň: bude dodávat radarové snímky ve vysokém rozlišení, které budou sledovat měnící se životní prostředí na Zemi. Z nich těží celá řada aplikací a vědeckých výzkumných programů. Navíc Sentinel-1C přináší nové kapacity v oblasti detekování a monitorování námořního provozu.

Družice Sentinel-1C se vydala na oběžnou dráhu 5. prosince. Odstartovala na palubě rakety Vega-C ve 22:20 h středoevropského času (18:20 h času místního). Start proběhl hladce, raketa dosáhla kosmického prostoru zhruba osm minut po vzletu a družici Sentinel-1C vysadila na samostatnou dráhu v 0:04 h středoevropského času následujícího dne.

Mise označená jako VV25 představuje návrat do letového stavu pro raketu Vega-C, což je evropský lehký, leč výkonný nosič. Pro něj to představuje restart rutinních komerčních operací. Krátce po uvolnění z rakety, přesně v 0:12 h středoevropského času 6. prosince, ESA navázala s družicí spojení. To potvrdilo, že bezpečně dosáhla oběžné dráhy a že je vše v pořádku.

Generální ředitel ESA Josef Aschbacher k tomu uvedl: „V jednom okamžiku se dnes spojily dva velké evropské úspěchy. Jednak třetí start družice řady Sentinel-1 a jednak třetí start rakety Vega-C, což představovalo triumfální návrat pro oba vlajkové evropské projekty. Bylo to úžasné vidět všechny kolem evropského nosiče a programu Kopernikus, kterak tvoří skutečný evropský tým.“

„Navedením družice Sentinel-1C na oběžnou dráhu pokračuje ESA v odkazu satelitů Sentinel chránících Zemi a ukazujících, proč Evropa potřebuje vlastní přístup do kosmického prostoru: protože posílá do vesmíru družice ku prospěchu Země, což začíná právě startem.“

Ředitel kosmické dopravy v ESA Toni Tolker-Nielsen konstatuje: „Dnešní krok znamenal důležitý krok vpřed, když potvrdil nezávislý evropský přístup do vesmíru. Díky návratu rakety Vega-C do letového stavu a premiérovému letu Ariane 6 v červenci jsme opět ve skvělé pozici. Chtěl bych proto poděkovat všem tvrdě pracujícím týmům napříč celou Evropou a na jejím kosmodromu, které neúnavně pracovaly na dosažení tohoto stavu.“

Ředitelka programů pozorování Země v ESA Simonetta Cheliová dodává: „Jsme nadšení, že můžeme oslavit vypuštění družice Sentinel-1C coby příklad přetrvávajícího partnerství mezi ESA a Evropskou komisí. Mise hraje kritickou roli v řešení globálních výzev, jako je klimatická změna nebo reakce na katastrofy. Stejně tak zajišťuje kontinuitu vitálních radarových dat pro monitorování zemského pokryvu, oceánů a ledovců.“

„Díky Sentinelu-1C úspěšně na oběžné dráze a raketou Vega-C opět k dispozici pokračuje Evropa v demonstraci své vůdčí role a přinášení hmatatelných přínosů pro Zemi skrze špičkové technologie či spolupráci.“

O družici Sentinel-1C systému Kopernikus

Mise Sentinel-1, první v rodině Kopernikus, je založená na konstelaci dvou identických družic pohybujících se na stejné orbitě, ovšem v rozestupu 180 stupňů. Tím je optimalizováno globální pokrytí a získávání dat pro Kopernikus, což je součást průzkumu Země kosmického programu EU.

První družicí v sérii byl Sentinel-1A vypuštěný v dubnu 2014, po něm pak o dva roky později následoval Sentinel-1B. Mise Sentinel-1B skončila předčasně v srpnu 2022: technický problém způsobil, že družice nebyla dále schopná získávat data. Poté došlo k úspěšnému navedení tělesa na takovou dráhu, aby zaniklo v hustých vrstvách atmosféry v následujících 25 letech.

Družice Sentinel-1C společně s mladší „sestřičkou“ Sentinel-1A vrátí celou misi do plného potenciálu, k němuž je potřeba právě dvou satelitů. Sentinel-1A pak bude nahrazený novou družicí Sentinel-1D koncem příštího roku.

Ambiciózní mise Kopernikus Sentinel-1 nese pokročilou radarovou technologii, která poskytuje snímky zemského povrchu za každého počasí a bez ohledu na denní či noční dobu, zvýšila laťku pro ostatní kosmické radary. Sentinel-1 nese radar SAR (Synthetic Aperture Radar) pracující v pásmu C, který dovoluje získávat snímky zemského povrchu s vysokým rozlišením.

Data z mise Sentinel-1 jsou nezbytná pro různé služby a aplikace systému Kopernikus, jako jsou monitorování polárního ledu, sledování pohybu ledovců, rutinní mapování mořského ledu a měření rychlosti ledovců. Stejně tak hrají zásadní roli v námořním průzkumu, v detekování ropných skvrn, sledování lodí pro zvýšení bezpečnosti nebo monitorování nelegálních rybářských aktivit.

Krom toho je široce používán pro sledování změn povrchu, které jsou způsobené sesuvy, zemětřeseními a sopečnou aktivitou, stejně jako pro mapování lesů, vodních nebo půdních zdrojů. Mise je kritická také při zajišťování humanitární pomoci a reakci na nejrůznější krize.

Družice Sentinel-1C a Sentinel-1D také přinesou nové kapacity pro detekování a monitorování námořní dopravy, a to díky integrovanému systému AIS (Automatic Identification System). Tento systém se skládá ze čtyř palubních antén navržených k zachytávání signálu vysílaného loděmi, který obsahuje kritické informace jako je třeba identita lodi, poloha a směr cesty. To dovoluje přesné sledování.

Mise Sentinel-1 je výsledkem úzké spolupráce mezi ESA, Evropskou komisí, průmyslem, poskytovateli služeb a uživateli dat. Navržená a postavené byla konsorciem více než 70 firem pod vedením Thales Alenia Space a Airbus Defence and Space, přičemž je mimořádným příkladem špičkové úrovně evropské technologie.

O raketě Vega-C

Evropská raketa Vega-C může vynést až 2300 kilogramů nákladu na oběžnou dráhu: třeba menší vědecké družice nebo zařízení pro dálkový průzkum Země. Má výšku 35 m a hmotnost 210 t, přičemž oběžné dráhy dosahuje pomocí tří stupňů na tuhé pohonné látky a čtvrtého pro přesné naveden na cílovou orbitu, který využívá kapalné pohonné látky. Vega-C představuje vývoj rodiny raket Vega, přičemž nabízí vyšší výkon, větší prostor pro náklad a je konkurenceschopnější.

Vega-C doplňuje rodinu raket Ariane, aby Evropa mohla vynášet všechny typy nákladů na nejrůznější oběžné dráhy. Vega-C tak zajišťuje, že Evropa má univerzální a nezávislý přístup do vesmíru. ESA vlastní program Vega-C, přičemž Avio je hlavním kontraktorem a subjektem zodpovědným za návrh nosiče. Letové operace pro Sentinel-1C zajistila společnost Arianespace.

Start znamená pro raketu Vega-C návrat do letového stavu, což je klíčový krok pro obnovu nezávislého evropského přístupu do vesmíru. Její první komerční let v prosinci 2022 selhal kvůli problému s tryskou motoru Zefiro-40, který je použitý na druhém stupni. Od té doby byla tryska překonstruována a stupeň s motorem Zefiro-40 podstoupil dva úspěšné zkušební zážehy (v květnu a říjnu 2024), jimiž byla demonstrována schopnost motoru pracovat spolehlivě v rozsahu různých tlaků a délek hoření. Testy potvrdily připravenost motoru a otevřely cestu pro let rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).