Méně než týden po dosažení oběžné dráhy pořídila družice Sentinel-1C systému Kopernikus první radarové snímky Země. Nabídla tak pohled na své možnosti v oblasti monitorování životního prostředí. První snímky pokrývají oblasti zájmu: patří mezi ně Špicberky (Norsko) nebo Brusel (Belgie).
Družice Sentinel-1C byla vypuštěna 5. prosince z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně na palubě rakety Vega-C. Vybavena je špičkovým radarem SAR (Synthetic Aperture Radar) pracujícím v pásmu C. Tato přelomová technologie dovoluje družici získávat snímky s vysokým rozlišením bez ohledu na denní či noční dobu a za jakéhokoliv počasí. Podporovat má kritické aplikace jako je řízení životního prostředí, reakci na katastrofy nebo výzkum klimatické změny.
Nyní nová družice dodala svou první sadu radarových snímků Evropy, která byla následně bezchybně zpracována pozemním segmentem mise Sentinel-1. Tyto snímky ukazují výjimečnou úroveň kvality výchozích dat a podtrhují úspěšnost mimořádného úsilí celého týmu Sentinel-1 v posledních letech.
První snímek, který byl pořízený pouhých 56 hodin a 23 minut po startu, zachycuje Špicberky. Tedy odlehlé norské souostroví v Arktickém oceánu.
Snímek demonstruje schopnost družice Sentinel-1C monitorovat ledové pokrytí a změny v přírodním prostředí v drsných a odlehlých oblastech. Tyto schopnosti jsou zásadní pro pochopení dopadů změny klimatu na polární ekosystémy a pro umožnění bezpečnější plavby v arktických vodách.
Pokud se přeneseme nad pevninskou část Evropy, tak druhý snímek zachycuje část Nizozemska včetně Amsterdamu a regionu Flevoland, který je známý svou rozsáhlou zemědělskou výrovou a pokročilými systémy hospodaření s vodou.
Pokročilý radar mise Sentinel-1C zachycuje drobné detaily tohoto regionu, čímž poskytuje neocenitelná data pro sledování vlhkosti půdy a hodnocení kvality plodin. Tyto poznatky jsou zásadní pro zvýšení produktivity zemědělství a zajištění udržitelného řízení zdrojů v jedné z klíčových evropských zemědělských oblastí.
Tento snímek Nizozemska pořízený družicí Sentinel-1C odkazuje na úplně první SAR snímek pořízený legendární misí ERS (European Remote-Sensing) v roce 1991. Zachycuje poldr Flevoland a Ijsselmeer. Tehdy šlo o první evropský radarový snímek pořízený z vesmíru.
Na třetím snímku je Brusel (Belgie), kde technologie mise Sentinel-1C zachycuje hustou městskou zástavbu v jasně bílých a žlutých odstínech, což silně kontrastuje s okolní vegetací. Vodní kanály a nízkoodrazivé plochy (např. letištní dráhy) jsou v tmavých odstínech.
Je zajímavé, že Brusel má v rámci programu Sentinel historické místo. Byl totiž objektem prvního radarového snímku pořízeného družicí Sentinel-1A v dubnu 2014.
Na program Kopernikus dohlíží Evropská komise, která koordinuje různé služby zaměřené na ochranu životního prostředí a zlepšení každodenního života. ESA je pak zodpovědná za rodinu družic Sentinel, které zajišťují stálý tok vysoce kvalitních dat podporujících tyto služby.
Ředitelka programů dálkového průzkumu Země v ESA Simonetta Cheliová to komentovala: „Tyto snímky zdůrazňují pozoruhodné kapacity družice Sentinel-1C. Ačkoliv jsme teprve na samém počátku mise, data už nyní ukazují, jak se zvýší kvalita služeb systému Kopernikus, z čehož bude mít přínos Evropa i ostatní partneři.“
Od svého startu prošla družice Sentinel-1C sérií komplexních procedur. Mezi nimi bylo i rozložení a aktivace 12 metrů široké radarové antény a panelů slunečních baterií.
Ač je družice teprve ve fázi uvádění do provozu, tyto počáteční snímky zdůrazňují její schopnost poskytnout užitečné poznatky v celé řadě vědeckých aplikací i těch, které se týkají životního prostředí.
Projektový manažer mise Sentinel-1 v ESA Ramon Torres v souvislosti s vypuštěním družice Sentinel-1C uvedl: „Sentinel-1C je nyní připraven pokračovat v kritické práci svých předchůdců a odhalovat tajemství naší planety: od monitorování pohybu lodí na nekonečných oceánech až po zachytávání odrazů povrchu mořského ledu v polárních oblastech Země. Tyto první získané snímky ztělesňují okamžik obnovy mise Sentinel-1.“
Data mise Sentinel-1 se podílejí na mnoha službách a aplikacích systému Kopernikus. Patří mezi ně monitorování arktického ledu, rutinní mapování mořského ledu, měření rychlosti pohybu ledovců, sledování námořního provozu nebo odhalování ilegálního rybolovu.
Krom toho jsou široce používána pro pozorování deformací půdy způsobených poklesem, zemětřesením a sopečnou činností, stejně jako pro mapování lesů, vodních a půdních zdrojů. Mise je také nenahraditelná při podpoře humanitární pomoci a při reakci na krize po celém světě.
Všechna data mise Sentinel-1 jsou volně dostupná skrze systém Copernicus Data Space Ecosystem, v němž je okamžitý přístup k široké paletě dat z misí Kopernikus Sentinel, tak i z misí spolupracujících (Copernicus Contributing Missions).
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
