Nový „Obrázek měsíce“ pořízení teleskopem Jamese Webba, což je společná mise NASA, ESA a kanadské CSA, ukazuje astronomický objekt HH 30 v dosud nevídaném rozlišení. Snímek míří na okraj protoplanetárního disku, který je obklopený výtrysky a diskovým větrem a který se nachází v temném mračnu LDN 1551 v molekulárním mračnu Taurus.
Herbig-Harovy objekty (jako je třeba právě HH 30) jsou svítící oblasti obklopující nově zrozené hvězdy známé jako protohvězdy. Vznikají, když hvězdný vítr nebo výtrysky plynu z nově zrozených hvězd vytvářejí rázové vlny, které se následně vysokou rychlostí srážejí s blízkým plynem a prachem.
HH 30 představuje pro astronomy objekt zvláštního významu. Disk HH 30 je považován za prototyp okraje disku, a to díky brzkému objevu pomocí Hubbleova kosmického teleskopu NASA/ESA. Disky zachycené na tomto pohledu jsou jedinečnou laboratoří pro studium toho, kterak jsou prachová zrna unášena a kterak se následně usazují.
Mezinárodní tým astronomů využil Webbův teleskop k průzkumu HH 30 v bezprecedentním detailu. Kombinací pozorování z Webbova teleskopu s těmi z Hubbleova kosmického teleskopu a z observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) byl tým schopen studovat vzhled disku HH 30 ve více vlnových délkách.
Data na dlouhých vlnových délkách z ALMA naznačují rozmístění milimetrových prachových zrn, která se nacházejí v úzké oblasti ve středové rovině disku. Data v krátkovlnném infračerveném spektru získaná Webbovým teleskopem zase odhalují rozmístění menších prachových zrn. Tato mají velikost jen jedné milióntiny metru, tedy zhruba jako jedna bakterie. Zatímco velká prachová zrna jsou soustředěna v centru disku, malá zrnka jsou mnohem rozšířenější.
Tato pozorování Webbovým teleskopem byla provedena jako součást programu Webb GO #2562 (PI F. Ménard, K. Stapelfeldt), jehož cílem je pochopit, jak se prach vyvíjí na okrajích disku, jako je třeba právě HH 30. V kombinaci s „rádiovým zrakem“ zařízení ALMS tato pozorování odhalují, že velká prachová zrna musí migrovat v rámci disku a usazovat se v tenké vrstvě. Vytvoření tenké a husté vrstvy prachu je důležitým stupněm v procesu formování planet. V této zahuštěné oblasti se prachová zrna shlukují a vytvářejí kamínky, větší celky a nakonec i samotné planety.
Kromě chování prachových zrn odhalují snímky Webbu, Hubbla a ALMA několik odlišných struktur, které jsou vnořeny jedna do druhé. Ze středu disku vystupuje pod pravým úhlem úzký vysokorychlostní proud plynu. Úzký proud je obklopený širším výtokem ve tvaru kužele. Kuželovitý výtok pak obklopuje široká mlhovina, která odráží světlo mladé hvězdy zasazené do disku. Společně tyto údaje ukazují, že HH30 je dynamickým místem, kde drobná zrnka prachu i masivní výtrysky hmoty hrají roli při vzniku planet.
Další informace
Webbova kosmická observatoř je největším a nejvýkonnějším kdy do vesmíru vypuštěným teleskopem. V rámci mezinárodní spolupráce ESA poskytla jeho vynesení do kosmického prostoru za pomocí rakety Ariane 5. Ve spolupráci s partnery byla ESA zodpovědná za vývoj a kvalifikaci úprav Ariane 5 pro misi s Webbovým teleskopem a pro zajištění vlastního vypuštění společností Arianespace. ESA také dodala jeden z klíčových přístrojů, spektrograf NIRSpec, a padesát procent jiného přístroje MIRV (Mid-InfraRed Instrument). Ten byl navržený a postavený konsorciem evropských institucí (The MIRI European Consortium) financovaných na národní úrovni. A to v partnerství s americkou JPL (Jet Propulsion Laboratory) a University of Arizona.
Webbův teleskop je mezinárodní projektem NASA, ESA a kanadské CSA (Canadian Space Agency, Kanadská kosmická agentura).
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
