Evropský navigační systém Galileo se může pochlubit 26 operačními družicemi na oběžné dráze a také tím, že více než 1,5 miliardy chytrých telefonů a dalších zařízení na celém světě využívá jeho služeb. V dohledné době se přitom stane ještě lepším, když v dalších dekádách kvalita jeho služeb poroste.
Poté, co se Evropská komise rozhodla urychlit vývoj systém GNG (Galileo Next Generation), požádala ESA evropské výrobce družic, aby předložili své nabídky na první sérii satelitů G2 (Galileo Second Generation). Premiérové družice této řady by měly být vypuštěné zhruba za čtyři roky.
Družice příští generace budou poskytovat veškeré služby a budou mít stejné schopnosti jako stávající první generace, ovšem krom toho ponesou celou řadu zásadních vylepšení, stejně jako nové služby a schopnosti.
„Chceme ultraflexibilní a z co největší části digitální návrh,“ uvádí ředitel navigace v ESA Paul Verhoef.
„Vývoj druhé generace družic představuje výzvu jak pro průmysl, tak pro ESA. Potřebujeme totiž vypustit první družice této nové a špičkové konstelace už v roce 2024.“
Po téměř 24 měsících vyjednávání s třemi největšími systémovými integrátory v Evropě vydala ESA nabídku „Best and Final Offer“, což je pozvánka do tendru. Stalo se tak 11. srpna. Osloveny byly firmy Airbus, OHB System AG ad Thales Alenia Space.
ESA nasazuje dvoucestný přístup, takže na konci letošního roku očekává podpis paralelních kontraktů se dvěma ze tří oslovených firem. V rámci tohoto plánu postaví dvě vybrané firmy dvě družice pro vývojové účely, přičemž získají opci na celkově až 12 satelitů.
První družice nové konstelace by měly být vypuštěné před koncem roku 2024. V té době už bude odpovídajícím způsobem provedena modernizace pozemních systémů, aby se maximálně využily možnosti nových družic.
Krom toho, že bude výkonnější, tak má být druhá generace družic Galileo flexibilnější. A to díky tomu, že budou překonfigurovatelné přímo na oběžné dráze, aby tak byly schopné uspokojit budoucí potřeby uživatelů systému.
Pro účastníky tendru to znamená širokou paletu výzev, protože digitální a plně flexibilní návrh představuje samé hranice průmyslových možností. Navíc požadované navigační antény, tedy ty, které předávají vlastní navigační signály k telefonům a dalším přijímacím zařízením, mají velmi pokročilou konstrukci. V této oblasti odvedla ESA velký kus výzkumu a vývoje, nicméně ještě hodně toho zůstává na bedrech průmyslu.
ESA již vyrobila podobnou anténu jako „proof of concept“ (důkaz, že to jde) v technologickém středisku ESTEC (European Space Research and Technology Centre) v Nizozemí. Tím prokázala správnost řešení a získané know-how předala všem třem účastníkům tendru.
„Každý účastník tendru přitom musí jasně specifikovat, kterak bude navigační anténu vyrábět. Následně vyhodnotíme, jak je která pro daný účel vhodná. Navíc vyžadování plně flexibilního vybavení představuje skutečnou výzvu. Dosud nikdy nebyla vypuštěna žádná podobná navigační družice,“ doplňuje Verhoef.
Evropská komise se rozhodla, že to, co měla být podle původního plánu „přechodová série“ nových družic, se ve skutečnosti stane rovnou druhou generací satelitů systému Galileo (GSG, Galileo Second Generation). Evropský komise a členské státy EU tím daly jasně najevo, že mají v oblasti družicové navigace velké plány a že chtějí výrazně rozšířit technické možnosti systému Galileo. Změna jména dává jasně najevo, kam stávající série družic směřuje.
Družice přechodové série byly původně vnímané jako prozatímní vylepšení, aby se snížilo možné riziko v případě pozdní dodávky kompletně nových a velmi pokročilých satelitů řady G2.
Ovšem sledování životnosti stávajících družic na oběžných drahách ukázalo, že jejich předpokládaná životnost bude delší. Takže společně s lehkým posunutím doby vypuštění satelitů z tzv. série 3 (Batch 3), které jsou nyní ve výrobě ve firmě OHB a na testování ve středisku ESTEC, bude zajištěná kontinuita před tím, než družice pokročilé řady Galileo vstoupí do operačního provozu.
Družice druhé generace postupně převezmou služby systému Galileo poskytované stávající generací první. V budoucnu pak vytvoří kompletní konstelaci, a to včetně nezbytných orbitálních záloh.
ESA pracuje na návrhu, vývoji a jako prokurista pro družice Galileo, přičemž jedná jménem Evropské komise. Ta celý systém financuje. Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).