Jezera obsahují přes 80 procent povrchové sladké vody na Zemi, díky čemuž podporují a udržují komunity napříč planetou. Nová studie využívající družicová data zdůrazňuje náchylnost těchto vnitrozemských vodních těles na klimatickou změnu a varuje před závažnými budoucími globálními důsledky pro celou řadu sladkovodních druhů.
Zvyšování teploty vody v jezerech, což je důsledek klimatické změny, má silný vliv na rozmístění a zastoupení sladkovodních druhů. Nedávná studie, která byla publikována v Nature Climate Change, odhaduje rychlost budoucího růstu teplot hladin jezer za použití nejnovější generace klimatických projekcí z modelu CMIP5 (Coupled Model Intercomparison Project) a srovnává ji se schopností některých druhů přesunout se do chladnějších oblastí.
Autoři vzali v potaz rychlost, s jakou se jezera ohřívají, a také vzdálenost, kterou musí druhy urazit nebo se rozšířit v čase, aby udržely své přirozené teplotní prostředí. Tento údaj, který se často označuje jako rychlost změny klimatu, vědcům pomáhá lépe pochopit klimatickou změnu.
V souladu s předchozími studiemi bylo zjištěno, že většina jezer (99 procent) prochází průměrným oteplováním o 0,13 stupně Celsia za dekádu. Vycházeno bylo z údajů z let 1979 až 2018. Mnohem důležitější je ale skutečnost, že v tomto století začala rychlost klimatické změny růst. To může mít v konečném důsledku závažné důsledky pro sladkovodní druhy.
Studie zároveň ukazuje, že rychlost klimatické změny byla v letech 1861 až 2005 cca 3,5 km za sekundu (se standardní odchylkou 2,3 km). Zatímco toto číslo je podobné nebo nižší než hodnota šíření některých pohybujících se druhů, předpokládá se výrazné zvýšení klimatické změny do konce století.
V rámci pomalejšího scénáře emisí skleníkových plynů se počítá s rychlostí 8,7 km za dekádu (se standardní odchylkou 5,5 km). Anebo to může být rychlost 57 km (se standardní odchylkou 17 km): pokud se naplní nejhorší prezentované modely Mezivládního panelu o klimatické změně.
Podle spoluautora studie a spolupracovníka ESA Iestyna Woolwaye: „Teploty jezer porostou rychleji, než je schopnost některých druhů rozšířit se do chladnějších oblastí. Pro druhy, které se šíří pomaleji, jako jsou třeba sladkovodní měkkýši, to bude mít závažné důsledky. Ovšem i druhy rychlejší, jako jsou třeba ryby, budou limitovány – a to fyzickými překážkami.“
Výzkumníci dokládají, že zatímco rychlost klimatické změny je zhruba poloviční ve srovnání s mořským prostředím, tak fragmentovaná a často izolovaná distribuce jezer na zemském povrchu omezuje šíření druhů a zvětšuje negativní výhled pro zachování sladkovodních druhů. Včetně jejich produktů a služeb.“
Družicová pozorování hrají důležitou roli ve vývoji a ověřování modelů. Tato studie využívala první globální datovou sadu globálních klimatických změn jezer. Vytvořena byla v rámci projektu ESA CCI (Climate Change Initiative). Datová sada přitom zdůrazňuje urgentní potřebu globálních dlouhodobých pozorování jezer v rámci systému GCOS (Global Climate Observing System), což je kritické pro charakterizaci klimatu Země.
Volně dostupná data pokrývají období od roku 1992 do 2019 a poskytují informace o pěti klíčových jezerních proměnných. Mezi nimi jsou denní pozorování povrchové teploty jezer, výška hladiny, plocha, pokrytí ledem a odrazivost hladiny. Data jsou dostupná pro 250 globálně rozmístěných jezer.
Iniciativa ESA CCI (Climate Change Initiative) vytváří přesné a dlouhodobé družicové datové sady pro 21 základních klimatických proměnných, které charakterizují vývoj zemského systému.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).