Kosmický teleskop Jamese Webba (James Webb Space Telescope, JWST), což je společná mise NASA, ESA a kanadské CSA, již brzy odhalí detailní a bezprecedentní pohled na vesmír. Chystá se totiž zveřejnění prvních barevných snímků a spektroskopických dat.
Níže je uvedený seznam kosmických objektů, na které se JWST zaměřil během svých prvních pozorování a jejichž snímky budou živě představené v úterý 12. července v 16:30 h středoevropského času. Každá fotografie bude zároveň dostupná na sociálních sítích, stejně jako na webových stránkách partnerských organizací.
Cíle vypsané níže představují první vlnu celobarevných vědeckých snímků a spekter, které observatoř získala. Zároveň jde o oficiální začátek vědeckého provozu Webbova teleskopu. Cíle byly vybrány mezinárodním výborem zástupců z NASA, ESA, kanadské CSA a institutu STSI (Space Telescope Science Institute).
Mlhovina Carina
Jde o jednu z největších a nejjasnějších mlhovin na obloze, která je od nás vzdálená 7600 světelných let a nachází se v souhvězdí Lodního kýlu. Mlhoviny jsou „hvězdné porodnice“, v nichž se rodí hvězdy. Mlhovina Carina je domovem mnoha masivních hvězd, které jsou výrazně větší než naše Slunce.
Exoplaneta WASP-96b (spektrum)
WASP-96b je obří planeta mimo naši Sluneční soustavu, která je tvořená především plynem. Planeta nacházející se 1150 světelných let od Země obíhá kolem své mateřské hvězdy jednou za 3,4 dne. Má hmotnost přibližně poloviny Jupitera, přičemž byla objevena v roce 2014.
Mlhovina Jižní prstenec
Jižní prstenec, známý mezi astronomy též jako Osmička, je planetární mlhovina – expandující oblak plynu, který obklopuje umírající hvězdu. Má průměr zhruba půl světelného roku a nachází se přibližně 2000 světelných let od Země.
Stephanův kvintet
Zhruba 290 miliónů světelných let od nás se v souhvězdí Pegase nachází Stephanův kvintet. Je zajímavý tím, že jde o první kdy objevenou galaktickou skupinou. Čtyři z pěti galaxií tohoto kvintetu jsou „uzamčeny“ v kosmickém tanci opakovaných blízkých setkání.
SMACS 0723
Masivní kupy galaxií zvětšují a ohýbají světlo z objektů za nimi, což dovoluje nahlédnout do velkých vzdáleností: jak na extrémně vzdálené objekty, tak na přirozeně velmi slabé populace galaxií.
Zveřejnění těchto snímků bude znamenat oficiální začátek vědeckých operací Webbova kosmického teleskopu, které budou pokračovat zkoumáním klíčových témat mise. V rámci výběrového řízení již vědecké týmy požádaly o možnost využívat čas teleskopu v období, které astronomové nazývají „prvním cyklem“ – tedy prvním rokem pozorování.
O Webbově kosmickém teleskopu
Webbův teleskop byl vypuštěný do vesmíru na palubě rakety Ariane 5 z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně 25. prosince 2021 na vzrušující misi za odhalením tajemství vesmíru. Představuje partnerský projekt mezi NASA, ESA a kanadskou CSA (Canadian Space Agency), která nám má přinést odpovědi na základní otázky o vesmíru a uskutečnit průlomové objevy ve všech oblastech astronomie. ESA se na misi podílí těmito atributy: přístrojem NIRSpec, padesáti procenty přístroje MIRI, poskytnutím dopravní služby do vesmíru a odborníky zajišťujícími vědecký provoz. Výměnou za tento podíl mají evropští vědci nárok na nejméně 15 procent celkového pozorovacího času. Podobné je tomu v případě Hubbleova kosmického teleskopu (Hubble Space Telescope, HST), což je společná mise NASA a ESA.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
