Při rozšiřování pozorovacích kapacit programu Copernicus zaměřeného na pozorování Země má pomoci mikrovlnný radiometr mise CIMR. Tento přístroj bude z oběžné dráhy měřit povrchovou teplotu nebo vlastnosti mořského ledu a další parametry. Získaná data budou dále využívána klimatology a dalšími odborníky k monitorování stavu arktického prostředí a formulování předpovědí o jeho budoucím vývoji pod vlivem změny klimatu. Data poslouží také pro potřeby sledování průchodnosti mořských dopravní tras v Arktidě.
Zkratkou CIMR je označována mise Copernicus Imaging Microwave Radiometer Evropské kosmické agentury (ESA) zaměřená na sledování vlastností moří a oceánů, a to primárně v arktické a antarktické oblasti.
Hlavním přístrojem mise je multifrekvenční mikrovlnný radiometr pracující na frekvencích 1.4, 6.9, 10.65, 18.7 a 36.5 GHz) se záběrem o šíři 1900 km. Jeho úkolem bude měřit teplotu mořského povrchu, což je významný jako indikátor změny klimatu; koncentraci mořského ledu (navigace lodní dopravy) a salinitu povrchové vrstvy vody (důležitá role při cirkulaci v oceánech a vodním cyklu). Dalším úkolem pro radiometr bude detailnější zkoumání mořského ledu, zejména sledování tloušťky ledu (navigace přes Arktický oceán), pohybu volných kusů ledu (také navigace + má efekt na hustotu tepelného toku mezi oceánem a atmosférou), typu a fáze vývoje ledu (navigace + klimatické modelování), hloubky sněhu na ledu a teploty povrchu ledu.
Misi CIMR budou tvořit 2 až 3 družice, které se budou pohybovat po kvazipolární, téměř kruhové a heliosynchronní oběžné dráze ve výšce přibližně 817 km nad povrchem Země. Létat budou ve volném konvoji s družicemi mise MetOp-SG typu B.
Jedním z nejviditelnějších prvků družic CIMR bude tzv. Large Deployable Reflector Subsystem (LDRS), velký rozkládatelný reflektor o průměru 8 m a rotačním ramenem o délce 8 m pro potřeby hlavního přístroje CIMR. Tento reflektor je vyroben z lehkého síťovaného materiálu a spolu se svým ramenem se rozprostře až na oběžné dráze a poskytne hlavnímu přístroji dostatečnou sběrnou plochu pro velmi vysoké prostorové rozlišení.
Předpokládaný start mise je v současnosti stanoven na rok 2028. Družice budou kompatibilní s raketami typu Vega-C a Ariane 6-2. Jejich očekávaná životnost představuje 7 let, přičemž budou vybaveny i systémem kontrolovaného návratu z vesmíru na zemský povrch.
Mise CIMR je součástí Programu Copernicus, který je zaměřen na pozorování Země pomocí družic či pozemních stanic s cílem sledovat atmosféru, mořské prostředí, pevninu, změnu klimatu, bezpečnost a nouzové situace. Tento program je uskutečňován pod vedením Evropské komise ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), členskými státy EU a dalšími agenturami EU. Primárním smluvním partnerem ESA při konstrukci satelitů mise se stala italská pobočka firmy Thales Alenia Space, zatímco OHB Italia bude zodpovědná za nástroje mise a HPS GmbH za vývoj LDRS.
Zdroje:
Thales Group, https://www.thalesgroup.com/en/worldwide/space/press-release/thales-alenia-space-build-copernicus-cimr-satellites
