Kosmický teleskop Jamese Webba (JWST, James Webb Space Telescope) získal 5. září první snímky a spektra planety Mars. Teleskop, který představuje dílo široké mezinárodní spolupráce mezi NASA, ESA a Kanadskou kosmickou agenturou, poskytuje se svou citlivostí v infračerveném spektru unikátní pohled na naši sousední planetu, čímž doplňuje data z orbitálních sond, roveru a dalších teleskopů.
Unikátní pozorovací bod Webbova teleskopu nacházející se 1,5 miliónu kilometrů od Země v Lagrangeově bodě (L2) soustavy Země-Slunce nabízí pohled na pozorovatelný kotouč Marsu (část sluncem osvětlené strany, která je obrácena směrem k teleskopu). V konečném důsledku tak Webb může pořizovat snímky a spektra se spektrálním rozlišením potřebným pro studium krátkodobých fenoménů jako jsou prachové bouře, počasí, sezónní změny a v jednom jediném pozorování zaznamenat procesy, k nimž dochází během martovského dne v různých časech (den, noc, východ či západ slunce).
Protože je tak blízko, je čtvrtá planeta Sluneční soustavy jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze: týká se to světla viditelného (pozorovatelného lidskýma očima) i infračerveného (které je schopen detekovat právě Webbův teleskop). To pro observatoř představuje speciální výzvu, neboť byla vytvořena se záměrem zachytávat extrémně slabé světlo z nejvzdálenějších galaxií ve vesmíru. Webbovy přístroje jsou tak citlivé, že bez speciálních pozorovacích technik by je jasné infračervené světlo z Marsu oslepilo: způsobilo by fenomén známý jako „saturace detektoru“. Astronomové se přizpůsobili extrémní jasnosti Marsu použitím velmi krátkých expozic, měřením pouze části světla dopadnuvšího na detektory a aplikací speciálních technik datové analýzy.
První snímky Marsu pořízené Webbovým teleskopem, které získala kamera NIRCam (Near-Infrared Camera), ukazují oblast východní polokoule planety ve dvou vlnových délkách (tedy „barvách“ infračerveného světla). Snímek ukazuje povrchovou referenční mapu od NASA a projektu MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter) vlevo, zatímco dva záběry z Webbova přístroje NIRCam jsou vložené vpravo.
První blízké infračervené spektrum Marsu, které získal přístroj NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph) zase demonstruje schopnost teleskopu studovat čtvrtou planetu ve Sluneční soustavě s pomocí spektroskopie.
Zatímco snímky Marsu ukazují rozdíly v jasnosti integrované na velkém počtu vlnových délek z místa na místo po celé planetě v konkrétní den a čas, spektrum ukazuje jemné odlišnosti mezi stovkami různých vlnových délek reprezentujících planetu jako celek. Astronomové mohou analyzovat vlastnosti spektra, aby získali další informace o povrchu a atmosféře planety.
V budoucnu bude Webbův teleskop využívat zobrazovací a spektroskopická data ke zkoumání regionálních rozdílů napříč planetou a k hledání stopových prvků v atmosféře, mezi něž patří třeba metan nebo chlorovodík.
Tato pozorování Marsu byla provedena jako součást prvního Webbova cyklu GTO (Guaranteed Time Observation) Sluneční soustavy, který vede Heidi Hammelová z organizace AURA (Association of Universities for Research in Astronomy).
ESA provozuje u Marsu dvě sondy, Mars Express a ExoMars TGO (Trace Gas Orbiter). Ty nám dosud přinesly nesmírné množství dat o atmosféře čtvrté planety Sluneční soustavy a o jejím povrchu. Navíc ESA spolupracuje s japonskou JAXA (Japanese Aerospace Exploration Agency) na misi MMX (Martian Moons eXploration), která se vydá k měsíci Phobos planety Mars.
Přístroj byl postavený pro ESA konsorciem evropských společností pod vedení Airbus Defence and Space a ve spolupráci s Goddardovým střediskem NASA, které poskytlo detektor a subsystémy mikrouzávěrek.
Poznámka: Tento článek obsahuje snímky z probíhajících vědeckých pozorování Webbova teleskopu, které dosud neprošly revizním hodnotícím procesem.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
