Jak se naše klima otepluje, tak tání ledovců na celém světě představuje jednu z hlavních příčin růstu hladiny moří. Kromě toho, že významně přispívají k tomuto znepokojivému trendu, tak úbytek ledovců představuje přímou hrozbu pro stovky miliónů lidí, kteří z nich berou pitnou vodu nebo vodu na zavlažování. Monitorování horských ledovců je tak nesmírně důležité z těchto a mnoha dalších důvodů. Právě monitorování využívající data z mise ESA CryoSat ukázalo, kolik ledu „zmizelo“ z horských ledovců v Aljašském zálivu a vysokohorské Asii od roku 2010.
Monitorování ledovců na globální úrovni je samo o sobě výzvou vzhledem k jejich množství, velikosti, odlehlosti a nerovnému terénu. Různé družicové přístroje nabízí klíčová data pro sledování změny, ale jeden typ kosmického senzoru – radarový výškoměr – dosud měl u horských ledovců jen omezené použití.
Družicové radarové výškoměry se tradičně používají ke sledování změn ve výšce mořské hladiny a síle rozměrných ledovcových polí, které pokrývají Antarktidu a Grónsko. Pracují tak, že měří čas, který potřebuje radarový puls vyslaný z družice k odrazu od zemského povrchu a návratu zpět k satelitu. S pomocí znalosti přesné pozice družice ve vesmíru je toto měření času možné použít ke spočítání vzdálenosti od různých povrchů.
Jenže práce tohoto typu přístroje je obecně příliš nepřesná k tomu, aby se dala použít ke sledování horských ledovců. Družice ESA CryoSat posunula hranice radarové altimetrie a zvláště způsob zpracování dat – zpracování šíře záběru – umožnilo mapovat ledovce v mnohem vyšším rozlišení.
Studie nedávno publikovaná v časopise The Cryosphere popisuje, kterak vědci použili CryoSat ke sledování úbytku ledu v Aljašském zálivu a vysokohorské Asii.
Zjistili, že mezi lety 2010 a 2019 přišel Aljašský záliv o 76 gigatun ledu ročně, zatímco vysokohorské oblasti v Asii ztratily za stejné období 28 gigatun. Tyto ztráty odpovídají zvýšení globální mořské hladiny o 0,21 mm a 0,05 mm ročně.
Livia Jakobová z Earthwave vysvětluje: „Jednou z unikátních vlastností této datové sady je, že se můžeme podívat na trendy v neobyčejně vysokém rozlišení z hlediska prostoru i času. To nám dovoluje odhalovat změny v trendech, jako je například narůstající ztráta ledu v Aljašském zálivu od roku 2013, která je spojená s klimatickými změnami.“
Studie, která byla realizována v rámci programu ESA Věda pro společnost, také ukazuje, že téměř všechny oblasti přišly o část ledu. Výjimkou je oblast Karakoram-Kunlun, což je fenomén, který dostal označení „Karakoramská anomálie“.
Noel Gourmelen z University of Edinburgh k tomu uvádí: „Je neskutečné zjistit, že jen za poslední dekádu přišly oba regiony o pět procent svého objemu ledu. A neskutečné je i to, co družice CryoSat dokázala. Ledovce byly sekundárním cílem mise, ale jen málokdo se domníval, že je možné použít radarovou altimetrii v oblastech s extrémně komplexní topografií jako jsou právě vysokohorská Asie a Aljašský záliv.“
„Ovšem díky brilantnímu návrhu výškoměru, podpoře od ESA a mnoha letech výzkumu jsou nyní interferometrické radarové výškoměry součástí sady nástrojů, které celosvětově monitorují změny ledovců.“
Tento výzkum, stejně jako výzkum zveřejněný v souběžně prováděné studii pokrývající celou oblast Arktidy krom Grónska, demonstruje, že tato unikátní datová sada radarové altimetrie ve vysokém rozlišení může poskytnout kritické informace k lepší kvantifikaci a pochopení změn ledovců v globálním měřítku. Také to otevírá možnosti pro celosvětové monitorování ledovců s pomocí družic. Jde třeba o plánovanou misi CRISTALL, což je součást rozšíření evropského programu Copernicus.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
