Družice Sentinel-1C, která je třetím prvkem mise Sentinel-1 systému Kopernicus, dorazila na evropský kosmodrom před vzletem na palubě rakety Vega-C na konci letošního roku. Družice bude pokračovat v kritickém úkolu získávání radarových snímků zemského povrchu pro širokou paletu služeb systému Kopernicus a dalších vědeckých aplikací.
Při cestě z francouzského Cannes se Sentinel-1C zastavil v italském Turíně a následně po překonání oceánu dorazil do Kourou ve Francouzské Guayaně. Cestoval na palubě letounu Antonov. Nyní projde sérií předstartovních aktivit, které zajistí jeho plnou připravenost na start.
Projektový manažer mise Sentinel-1 v ESA Ramón Torres to komentoval: „Vypuštění na raketě Vega-C během mise mající za cíl nosič vrátit zpět je do provozu, představuje nemalou výzvu. Ovšem díky mimořádnému úsilí a pečlivému plánování firmy AVIO a organizace Arianespace si je tým stojící za misí Sentinel-1 svým úkolem jistý.“
„Tým doslova obrací každý kámen, aby si byl jistý, že tato mimořádná družice bude na cílovou dráhu dopravena bezpečně a přesně. Tým už dnes netrpělivě očekává okamžik, kdy se jeho tvrdá práce a zápal pro věc promění v bezchybný start. To bude pro program Kopernicus představovat další zásadní milník.“
Ředitelka programů dálkového průzkumu Země v ESA Simonetta Chelivá dodává: „Mise Sentinel-1 podtrhuje silné partnerství mezi ESA a Evropskou komisí, které poskytuje klíčová radarová data, na nichž je Evropa závislá. Družice Sentinel-1C dorazila do Francouzské Guayany, čímž se rozšířila naše společná důležitá práce.“
Mise Sentinel-1 systému Kopernicus poskytuje radarové snímky v každém počasí bez ohledu na denní či noční dobu. Ty slouží ke globálnímu monitorování zemského pokryvu a oceánů. Využívané jsou v managementu životního prostředí, při reakcích na katastrofy nebo výzkumu klimatických změn.
Mise Sentinel-1, která je první rodinou družic systému Kopernicus, je založená na konstelaci dvou identických družic nacházejících se na shodné oběžné dráze, ovšem s rozestupem 180 stupňů. Tím je dosaženo optimální globální pokrytí a získávání dat pro systém Kopernicus: to je pozorovací část kosmického programu Evropské unie, který je řízený Evropskou komisí.
První družicí ze série byl Sentinel-1A vypuštěný v dubnu 2014, po něm v roce 2016 následoval Sentinel-1B. Mise Sentinel-1B skončila v prosinci 2022 po technické závadě, která vedla k neschopnosti družice získávat další data. Satelit byl proto naveden na nižší dráhu a v následujících 25 letech shoří v hustých vrstvách zemské atmosféry.
Družice Sentinel-1C tak již brzy převezme roli, kterou měla v konstelaci právě Sentinel-1B.
Radarové oči systému Kopernicus
Pokročilá radarová mise jako je Sentinel-1 systému Kopernicus může pořizovat snímky Země skrze mraky nebo oblačnost či bez ohledu na denní nebo noční dobu.
Sentinel-1 nese přístroj SAR (Synthetic Aperture Radar) pracující v pásmu C, který dovoluje získávat snímky zemského povrchu ve velmi vysokém rozlišení. Silný radar pracuje v několika režimech včetně širokého záběru a vysokého rozlišení, přičemž poskytuje detailní data o složení povrchu, pohybech ledu a stavu oceánů.
Přístroj SAR je obzvláště efektivní při reakci na katastrofy, jako je sledování povodní, sesuvů země, ropných katastrof, kdy včasné a přesné informace mohou výrazně podpořit humanitární a záchranné úsilí.
Nová družice Sentinel-1C také ponese systém AIS (Automatic Identification System) vyvinutý Mezinárodní námořní organizací. Jde o systém mající za cíl pomáhat lodím vyhnout se kolizím. A to zvláště ve chvíli, kdy jsou mimo dosah od pozemních radarových systémů. Tato technologie přiděluje unikátní identifikátor každé lodi a sleduje její pozici a pohyby v reálném čase. Tím vytváří virtuální mapu lodí na mořích.
Kombinací radarových snímků z družic se signálem AIS mohou uživatelé dat rychle detekovat a identifikovat lodě na rozlehlých plochách oceánů, a to v reálném čase. Jde o unikátní nástroj schopný nejen sledovat pohyb každé lodi, ale také její identifikaci, směr a rychlost, ovšem také detekovat případné pirátské aktivity. To je klíčové pro mezinárodní organizace a společnosti monitorující globální lodní provoz.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
