Evropský kosmodrom v Kourou (Francouzská Guayana) se rozkládá na ploše 700 kilometrů čtverečních a skládá se z části mající na starosti zajištění startů, tří operačních vypouštěcích komplexů a dalšího budovaného pro Ariane 6, který je ve výstavbě, a továren na výrobu pohonných látek. Tato zařízení společně spotřebovávají dvacet procent energie celé země.
Přitom zhruba polovina energie na základně je využívána k chlazení budov, zatímco na energii náročné procesy zpracování pevných a kapalných pohonných látek spotřebovávají většinu druhé poloviny. Účet za energie každoročně představuje několik miliónů euro.
ESA společně s francouzskou kosmickou agenturou CNES plánuje tyto náklady redukovat, snížit závislost na elektrorozvodné síti Francouzské Guayany a zároveň přejít na místní „zelené“ a obnovitelné energetické zdroje. Tyto nové zdroje by měly do konce roku 2025 poskytovat 90 procent elektrické energie spotřebovávané na základně. Tím, že toho dosáhne, bude evropský kosmodrom s předstihem plnit cíle COP21 v boji s klimatickou změnou.
Celý energetický přechod je založený na dvou hlavních pilířích: na nasazení polí slunečních baterií (schopných dodávat špičkový výkon 10 MW), které začnou dodávat první proud do sítě v roce 2023, a na dvou jednotkách na biomasu. I ony začnou pracovat v roce 2023, přičemž mají využívat přebytkové teplo ke chlazení budov. Tato kombinace by měla ušetřit přibližně 50 GWh ročně, což je ekvivalent snížení uhlíkové stopy o 45 tisíc tun oxidu uhličitého za rok.
Tyto plány na rozvoj kosmodromu byly odsouhlaseny na ministerském setkání Space19+. Odrážejí přístup ESA a CNES k nutnosti řešit urgentně a globálně přístup ke stavu naší planety.
ESA cílí na zvýšení svého podílu v oblasti udržitelného rozvoje společnosti, omezení negativních dopadů na životní prostředí a maximalizaci pozitivních prvků.
„Sluneční baterie jsou první instancí, která je na počátku technologické křivky učení. Budoucí rozšiřování množství slunečních panelů dodá kosmodromu další energii, což doplní stárnoucí elektrorozvodnou síť ve Francouzské Guayaně tak, aby stoprocentně využívala zelenou energii,“ vysvětluje Teddy Peponnet, který je manažerem projektu energie z obnovitelných zdrojů na evropském kosmodromu.
„V budoucnu bude sluneční energie využívána k dobíjení palivových článků na kosmodromu. Jednotky na biomasu, které budou instalované a provozované třetími stranami, mohou také doplnit výrobu elektrické energie ve Francouzské Guayaně. Počítáme, že na celém cyklu zpracování biomasy bude pracovat 250 místních obyvatel, což výrazně zvýší úroveň lokální zaměstnanosti.“
Princip elektráren na biomasu spočívá ve využití mrtvého dřeva k výrobě bioplynu ve zplyňovacích jednotkách a získávání elektřiny skrze kogenerační proces: produkovaný oxid uhličitý je kompenzován oddělením oxidu uhličitého ze vzduchu. Zhruba 75 procent energie obsažené v palivu je rozptýleno ve formě tepla, díky čemuž bude použita skrze absorpční skupiny k zajištění provozu klimatizačních jednotek na kosmodromu.
Kromě „zelenějších“ akcí adoptovaných ESA a CNES budou hrát zásadní roli také průmysloví operátoři. Letos v létě průmyslové firmy podporované ESA implementovaly memorandum o úspoře energie s EDF SEI, což je místní poskytovatel energie. Tyto protokoly dovolit získat slevy, které budou reinvestovány do zvýšení konkurenceschopnosti raket a do snížení uhlíkové stopy na místě.
ESA, CNES a průmysloví operátoři píšou novou kapitolu v historii evropského kosmodromu. Společně využívají energii z obnovitelných zdrojů jako klíčový prvek ve vyšší konkurenceschopnosti raket, přičemž prokazují službu místní komunitě a Francouzské Guayaně jako celku.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
