ESA a NASA upravily svoji spolupráci na misi ExoMars Rosalind Franklinová. A to díky dohodě, která zajištuje důležitý americký podíl: vypuštění do kosmického prostoru plus dodání částí pohonného systému nezbytné pro přistání na Marsu a vyhřívacích jednotek pro rover.
Obě agentury podepsaly nové Memorandum o porozumění, aby formalizovaly poskytnutí klíčových prvků pro misi roveru Rosalind Franklinová. ESA pracuje na startu této ambiciózní mise v roce 2028: jejím cílem bude hledat stopy minulého nebo současného života na Marsu.
Ředitel pilotovaného a robotického průzkumu v ESA Daniel Neuenschwander a náměstkyně administrátora NASA pro vědecké mise Nicola Foxová podepsali toto Memorandum v ústředí ESA v Paříži (Francie) dne 16. května 2024.
Před dvěma lety po ruské invazi na Ukrajinu ukončila ESA spolupráci s Roskosmosem na misi roveru ExoMars. Díky mimořádnému úsilí ESA, jejích členských států a evropského průmyslu došlo ke změně podoby této mise.
Kromě služby vynesení sondy a přistávacích motorů s regulovatelným tahem je důležitým krokem, že NASA v rámci partnerství s americkým Ministerstvem energie (Department of Energy, DoE) poskytne odlehčené radioizotopové vyhřívací jednotky RHU (Radioisotope Heater Units) pro rover. Pod vedením Velké Británie přitom budou souběžně probíhat práce na vývoji a certifikaci evropských RHU. Program ESA a GSTP pojmenovaný ENDURE (European Devices Using Radioisotope Energy) má zajistit zcela nezávislou evropskou schopnost získávat do konce dekády z radioizotopů jak teplo, tak energii.
„Tato zásadní dohoda posiluje naše společné úsilí v rámci programu ExoMars a zajišťuje, že rover Rosalind Franklinová se dotkne svými koly povrchu Marsu v roce 2030,“ doplňuje Daniel Neuenschwander.
„Společně otevíráme nové hranice v naší snaze odhalit co nejvíce z tajemství Marsu. Demonstrujeme náš závazek v oblasti kosmického průzkumu a rozšiřování znalostí lidstva,“ dodává.
Rosalind Franklinová bude prvním roverem, který má schopnost vrtat až do dvou metrů pod povrchem. Takto odebrané vzorky byly chráněné před povrchovou radiací a extrémními teplotami. Mise poslouží jako demonstrátor klíčových technologií, které Evropa potřebuje i pro budoucí planetární průzkumné mise.
„Unikátní vrtací kapacity roveru Rosalind Franklinová i palubní laboratoř pro zpracování vzorků mají mimořádnou vědeckou hodnotu pro snahu lidstva nalézt stopy minulého života na Marsu,“ doplňuje Nicola Foxová. „NASA podporuje misi Rosalind Franklinová v rámci pokračujícího silného partnerství mezi Spojenými státy a Evropou při průzkumu naší Sluneční soustavy.“
Dalším mezníkem bude předběžná revize systémů roveru v červnu 2024.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
