Mise ESA Proba-3 mající za cíl vytváření a zkoumání umělého zatmění Slunce je připravena opustit Evropu. Jejím cílem je kosmodrom v Indii, odkud má vzlétnout. Skládá se ze dvou družic, které budou na oběžné dráze Země manévrovat přesně tak, aby jedna vrhala stín na druhou. Nyní opustily továrnu Redwire Space v Kruibeke (Belgie), aby byly přesunuty do Kosmického střediska Satiše Dáwana v Indii. Zde projdou předletovou přípravou.
„Tuto ambiciózní misi připravuje ESA mnoho let. A to proto, že chce v kosmickém prostoru udělat něco, co bylo dosud považováno za nemožné,“ vysvětluje manažer mise v ESA Damien Galano.
„Jakmile dosáhnou oběžné dráhy, tak dvě družice mise Proba-3 umožní dlouhodobé nepřerušované pohledy na slabou atmosféru obklopující Slunce, tedy koronu. Ta byla v minulosti viditelná jen na krátké okamžiky během pozemských zatmění Slunce. Abychom byli na oběžné dráze schopni dosáhnout tohoto stavu, musí být obě družice ve velmi přesné pozici. V praxi to znamená létat autonomně ve formaci s přesností na jediný milimetr. Což je zhruba síla nehtu.“
„ESA a její průmysloví i akademičtí partneři investovala ohromné mnoho práce, abychom celou revoluční misi dostali do tohoto bodu. Na druhé straně je v tom trochu smutku při loučení s těmito unikátními družice. Ovšem stejně tak jsme nadšení z toho, že se dostáváme do závěrečné fáze předstartovní přípravy.“
Mise Proba-2 odletí do Indie v sobotu 2. listopadu. Na oběžnou dráhu se pak obě družice společně vydají počátkem prosince.
Bude to poprvé od roku 2001 a od družice dálkového průzkumu Země Proba-1, co se mise ESA vydá na oběžnou dráhu na palubě indické rakety. Přesun na místo startu přitom provázejí komplikace: družice původně nebyly leteckým dopravcem akceptované, protože už měly na své palubě instalované baterie. To bylo třeba řešit jejich vyjmutím a dopravou v odděleném boxu.
Dvě družice Proba-3 vynese raketa PSLV-XL indické kosmické organizace ISRO (Indian Space Research Organisation). Ta disponuje dostatečnou energií a za přijatelnou cenu umístí 550 kg těžkou misi na vysoce eliptickou dráhu s perigeem 600 km a apogeem 60 tisíc km.
Tato protáhlá oběžná dráha je potřebná pro to, aby obě družice mohly uskutečnit svůj aktivní let ve formaci po dobu šesti hodin – a to v oblasti kolem apogea, kde je nejmenší vliv zemské gravitace. Stejně tak volba této dráhy šetří množství pohonných látek, které budou družice potřebovat.
Na misi se podílelo průmyslové uskupení skládající se ze čtrnácti členských zemí ESA a Kanady. V jeho čele stála španělská firma Sener, přičemž konstrukci družice dodala Airbus Defence and Space (Španělsko) a avioniku, předletové zkoušky a postartovní operace zajistila Redwire Space (Belgie).
Jádro průmyslového týmu doplnily GMV (Španělsko a Polsko; zodpovědná za let ve formaci, relativní navigaci družic a letovou dynamiku) a Spacebel (Belgie; software).
Hlavní přístroj ASPIICS (Association of Spacecraft for Polarimetric and Imaging Investigation of the Corona of the Sun), který se nachází na družici Coronagraph mise Proba-3, bude řízený Belgickou královskou observatoří.
Druhá družice Occulter (Stínítko) je vybavena kotoučem o průměru 1,4 metru, jehož úkolem bude blokovat Slunce pro družici Coronagraph během aktivního letu ve formaci. Nese také svůj vlastní přístroj, a to DARA (Davos Absolute Radiometer). Jeho úkolem bude měřit celkový energetický výstup Slunce pro klimatické studie. Přístroj vyvinula Observatoř fyzikální meteorologie ve švýcarském Davosu.
Třetí přístroj dodala Katolická univerzita v Lovani (Belgie). Jde o 3D energetický elektronový spektrometr, který bude měřit převládající energie v elektronových spektrech v radiačních pásech obklopujících Zemi. Tím poskytne cenná data pro modelování kosmického počasí.
Řízení mise Proba-3 bude probíhat ze střediska ESA ESEC (European Space Security and Education Centre) v Redu (Belgie). Zde v současnosti probíhají intenzivní předletové simulace a výcvik personálu.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
