Kvalifikační model motoru P120C v konfiguraci určené pro Ariane 6 uskutečnil statický zážeh na zkušebním stavu evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně. Šlo o závěrečný test mající prokázat jeho připravenost k letu.
Díky pokročilým vlastnostem je tento nový motor stěžejním úspěchem evropského průmyslu. Je příkladem inovativního uvažování a optimalizace, které dovolují Evropě vybavit dva zcela rozdílné kosmické nosiče shodným motorem na tuhé pohonné látky.
Podle konfigurace budou dva nebo čtyři motory P120C navěšeny na první stupeň budoucí těžké rakety Ariane 6, nebo bude jeden P120C použitý jako první stupeň menšího nosiče Vega-C.
Mohutný motor P120C je plněný 142 tunami tuhé pohonné látky, která je přímo uvnitř spalovací komory o délce 13,5 m a průměru 3,4 m. V rámci přípravy na aktuální testy byla přesunuta z integrační budovy – kde se budou chystat i letové exempláře motoru – na testovací stav.
Po zážehu pracoval motor 130 sekund, přičemž vytvářel maximální tah 4500 kN. Toho dosahoval při simulovaném startu a úvodní fáze letu. Během zkoušky nedošlo k žádným anomáliím a podle první analýzy naměřených dat byly všechny parametry činnosti motoru v očekávaných mezích. Úplná analýzy těchto dat plus inspekce všech komponent potvrdí připravenost motoru na premiérový start Ariane 6.
„Tento zkušební zážeh motoru P120C vydláždil cestu k jeho použití na Ariane 6. Je důkazem tvrdé práce a nezměrného nasazení všech týmů, které tuto zkoušku připravily. A to navzdory krizi spojené s COVID-19. Mohli jsme tak uskutečnit důležitý mezník na cestě k letovému testu,“ komentuje vedoucí oddělení kosmické dopravy v ESA Stefano Bianchi.
Firma Avio v Itálii vyrábí plášť tohoto motoru (je zároveň nádrží i spalovací komorou) z jednoho kusu navinutím kompozitního uhlíkového vlákna na pevnou odlehčenou konstrukci. ArianeGroup ve Francii pak vyvinula pro P120C novou trysku, společnost Nammo z Norska pak dodala zapalovač. Motor byl naplněný palivem přímo ve Francouzské Guayaně firmou Regulus. Do procesu byly zapojené pokročilé výrobní techniky, jako třeba horizontální robotická integrace trysky. Zefektivnění výrobních metod zkrátilo produkční cykly a optimalizovalo náklady.
Firma Europropulsion vyrobila tři modely P120C na testování: vývojový model (Development Model, DM) v konfiguraci Vega-C, první kvalifikační model (Qualification Model, QM1) opět v konfiguraci Vega-C a druhý kvalifikační model (Qualification Model, QM2) ve verzi pro Ariane 6.
Současný testovací zážeh QM2 tak byl třetím a posledním testem P120C. Předcházely mu testy vývojového modelu v červenci 2018 a prvního kvalifikačního modelu v lednu 2019.
Zkušební stav byl modifikovaný s ohledem na některé specifické mechanické a avionické adaptace, jimiž se vyznačuje konfigurace Ariane 6. Cílem testu bylo sledovat vliv kratší doby hoření (než u zkoušek DM a QM1) na vyšší výkon motoru.
Vliv každého testu P120C na životní prostředí je měřený podobným způsobem, jako v případě skutečného kosmického startu. Kvalita vzduchu a znečištění vody jsou kontrolovány v reálném čase kolem testovacího standu, ve městech Kourou a Sinnamary a na místech, odkud bývá start pozorován. Měření jsou analyzována Pasteurovým institutem.
Všechna dosud provedená měření ukazují extrémně malý dopad na ekosystém. Je to i díky striktním meteorologickým omezením na rychlost větru při hladině v moře a v určitých výškách – a na požadavek nulového větru během testu.
Provedení zkoušky je důležitým úspěchem a zachovává „jízdní řád“ vývoje raket Ariane-6 a Vega-C. Revize „Ground Qualification Review 2“ všech dat shromážděných během testů potvrdí, že motor je kvalifikovaný pro použití na Ariane 6.
Nosič Ariane 6 rozšíří evropské možnosti nezávislého přístupu do vesmíru a nabídne více příležitostí pro komerční a institucionální trhy, přičemž zároveň výrazně sníží cenu za dopravní službu.
Test společně prováděly ESA, francouzská kosmická agentura CNES a firma Europropulsion, která je vlastněna firmami Avio a ArianeGroup.
Další informace (v angličtině) jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
