Společnost Arianespace oznámila, že dnešní let VV22 s dvojicí družic Pléiades Neo 5 a 6 se skončil havárií.
Kosmická raketa Vega-C odstartovala z Francouzské Guayany dle plánu 20. prosince ve 22:47 h místního času (2:47 h času středoevropského, ovšem už 21. prosince). Vzlet a oddělení prvního stupně (P120C) proběhly nominálně. V čase 144 sekund po startu následoval normální zážeh druhého stupně (Zefiro 40), ovšem krátce nato byl zaznamenán pokles tlaku v jeho motoru a předčasný konec mise. V souladu se standardním protokolem byl agenturou CNES vydán příkaz k autodestrukci nosiče. Nedošlo tak k žádným ztrátám na zdraví nebo majetku.
Společnosti Arianespace a ESA se ihned rozhodly ustanovit nezávislou vyšetřovací komisi. Tato byla pověřena analýzou důvodů vedoucích k selhání, stejně jako k definování bezpečnostních opatření vedoucích k obnovení letů nosiče Vega-C. Komise je složená z nezávislých odborníků, přičemž bude úzce spolupracovat s hlavním kontraktorem programu Vega-C. Tím je společnost Avio.
Vyšetřovací komisi spolupředsedá generální inspektor ESA a technický ředitel Arianespace. Další informace budou k dispozici později s tím, jak komise pokročí ve vyšetřování.
O společnosti Arianespace
Spolčnost Arianespace využívá vesmír k tomu, aby dělala život na Zemi lepším, a to poskytováním vypouštěcích služeb pro všechny druhy družic na nejrůznější oběžné dráhy. Od roku 1980 vynesla do vesmíru přes 1100 družic. Arianespace je zodpovědná za provoz nosičů nové generace Ariane 6 a Vega C, které jsou vyvíjené ve spolupráci s ESA, potažmo s průmyslovými partnery ArianeGroup a Avio. Arianespace má ústředí v Evry nedaleko Paříže, přičemž má technické středisko v Guayanském kosmickém centru ve Francouzské Guayaně. Plus místní úřadovny ve Washingtonu D.C., Tokiu a Singapuru. Arianespace je dceřinou společností ArianeGroup, která drží 74 procent jejího kapitálu. Zbytek pak vlastní 15 dalších akcionářů z evropského průmyslového sektoru Ariane a Vega. ESA a CNES fungují jako dozorčí orgány.
O Evropské kosmické agentuře
Evropská kosmická agentura (European Space Agency, ESA) poskytuje evropskou bránu do vesmíru.
ESA je mezivládní organizace založená v roce 1975, jejímž cílem je tvarovat evropskou kosmickou kapacitu a zajišťovat, aby z investic do kosmonautiky měli přínos občané Evropy i světa.
ESA dnes má 22 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.
Přidruženými členy jsou pak Litva, Lotyšsko, Slovensko a Slovinsko.
Krom toho má ESA ustanovenu formální spolupráci se čtyřmi členskými státy Evropské unie. V rámci dohody o spolupráci se pak některých programů ESA účastní i Kanada.
Koordinací finančních a intelektuálních zdrojů svých členů může ESA realizovat programy a aktivity, které překračují možnosti jakékoliv samostatné evropské země. S Evropskou unií pak spolupracuje na implementaci programů Galileo a Copernicus, stejně jako s organizací Eumetsat připravuje vývoj kosmických meteorologických misí.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
