Indická kosmická organizace ISRO (Indian Space Research Organisation) úspěšně přistála na povrchu Měsíce se svou výsadkovou sondou Čandraján-3.
Sonda Čandraján-3 odstartovala z Kosmického střediska Satiše Dáwana (dříve Šríharikota) v Indii 14. července 2023 na misi mající za cíl demonstrovat nové technologie a dosáhnout prvního indického měkkého přistání na jiném tělese.
Sonda dorazila na lunární oběžnou dráhu 5. srpna. Následně se 17. srpna oddělil přistávací modul od pohonného a brzy nato začal svůj sestup k povrchu.
Dne 23. srpna, po dechberoucím manévrování, potvrdila ISRO úspěšný sestup a přistání mise Čandraján-3 v jižní polární oblasti Měsíce.
„Gratulace ISRO k tomuto historickému přistání. ESA je pyšná, že misi Chandrayán-3 podpořila. Naše pozemní stanice jsou základním prvkem podpory ESA mezinárodním partnerům a jsem potěšený, že s touto aktivitou dále posilujeme vztahy ESA s ISRO a Indií. Těším se, že budeme v blízké době moci podpořit další průkopnické mise ISRO, jako je třeba Aditya-L1,“ konstatuje ředitel operací ve středisku ESOC v německém Darmstadt Rolf Densing.
Proč se ESA zapojila?
ESA poskytuje komunikaci na velké vzdálenosti s meziplanetárními misemi – a přesně tímto způsobem podporuje i sondu Čandraján-3.
Komunikace je základní částí každé kosmické mise. Pozemní stanice udržují operátory ve spojení se sondou, která se vydala na průzkum neznáma. Bez pozemní podpory je nemožné získat jakákoliv data ze sondy: nebudeme tak vědět, co dělá, jestli je v pořádku a vlastně ani to, kde je.
Pro misi Čandraján-3 koordinuje ESA rutinní podporu ze stanice Kourou (Francouzská Guayana) a z Goonhilly Earth Station Ltd (Velká Británie). Tyto stanice doplňují podporu ze sítě NASA DSN (Deep Space Network) a z vlastních stanic ISRO.
Další sledovací podporu během lunárního přistání poskytla anténa ESA o průměru 35 m v New Norcia (Austrálie). Ta sloužila jako záloha vlastním stanicím ISRO.
Souběžně s vlastními stanicemi ISRO přijímala New Norcia základní data o přistávacím modulu Čandraján-3: o jeho stavu, poloze a trajektorii. Tento typ záložní podpory je obvyklý během klíčových momentů kosmických misí, mezi něž se počítá právě přistání.
Byl to právě tento proud telemetrie, který byl definitivně použitý k potvrzení úspěšného přistání.
Podpora stanic ESA mezinárodním partnerům
Mnoho národních kosmických agentur provozuje sledovací stanice přijímající data z hlubokého vesmíru, které dovolují lokalizovat, sledovat, řídit nebo přijímat telemetrii i vědecká data ze vzdálených sond.
Leč někdy, zvláště u misí mířících do větších vzdáleností, potřebují operátoři přenést sledovat nebo přenést příkazy k sondě, která je mimo zorné pole jejich vlastních antén. Nebo potřebují druhý „pár očí“ sledující jejich sondu během kritických momentů.
Díky globální síti pozemních stanic Estrack může ESA pomáhat svým partnerům sledovat, řídit nebo přijímat data ze sond, které jsou prakticky kdekoliv ve Sluneční soustavě. Komunikace probíhá skrze středisko letových operací ESOC v Darmstadtu (Německo).
Síť stanic Estrack se skládá z vlastních pozemních stanic ESA, které jsou rozmístěné kolem celé planety a podpory koordinované pod hlavičkou ESA, jako jsou stanice třetích stran. Mezi ně patří třeba Goonhilly Earth Station Ltd.
Co bude následovat?
Přistávací modul zanedlouho uvolní robotické vozidlo. Během své mise na povrchu, která bude trvat jeden lunární den (14 dní pozemských) provede rover množství vědeckých pozorování.
Stanice ESA budou pokračovat v přenášení telemetrických a vědeckých dat získaných roverem i přistávacím modulem až do konce jejich aktivní činnosti.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
