Dnes v 17:43 h středoevropského času (16:43 h GMT) zažehnul Evropský servisní modul (European Service Module, ESM) lodi Orion svůj hlavní motor ve vzdálenosti méně než 127 kilometrů od lunárního povrchu a navedl tím kosmickou loď Artemis na kolizní dráhu se Zemí.

Během uplynulých dvaceti dní v kosmickém prostoru se Orion vydal dále od Země než kterákoliv jiná pro kosmonauty určená loď v historii. Mise Artemis I je tak nyní skutečně na cestě domů.

Návratový manévr přitom byl nejdelším a nejsilnějším motorickým manévrem, který ESM provedl. Stejně tak byl posledním velkým manévrem před koncem mise Artemis I.

Evropský servisní modul má 33 motorů, které řídí a pohání loď Orion na cestě kolem Měsíce a do hlubin vesmíru. Modul také poskytuje elektrickou energii, pohonné hmoty a tepelnou regulaci kosmické lodi.

„Od okamžiku startu překonávají Orion a Evropský servisní modul všechna očekávání,“ uvádí manažer mise v ESA Philippe Deloo. „Kvarteto panelů slunečních baterií produkuje o 15 procent více energie, než se předpokládalo, přičemž kosmická loď spotřebovává energie méně. A to díky nižším výkyvům teploty oproti původním předpokladům.“

„Jsou zde nějaké drobné záležitosti, které jsou běžné při prvním zkušebním letu, přičemž Orion je konstruovaný dle nejpřísnějších standardů pro pilotované lety se systémy záložními a navrženými tak, aby byly bezpečné i při selhání. Díky kvalitní přípravě a těžké práci letových řídicích týmů v Johnsonově kosmickém středisku NASA a vyhodnocovacím středisku ESA v nizozemském ESTECu ovšem mise Artemis I pokračuje v hladkém letu.“

K nejdelšímu zážehu raketového motoru během mise Artemis došlo ve chvíli, kdy Orion letěl za Měsícem a byl mimo kontakt s řídicím střediskem. Během tří minut a 26 sekund trvajícího zážehu došlo ke zvýšení rychlosti Orionu o 1054 km/h, přičemž ve spolupráci s gravitačním polem Měsíce došlo ke změně trajektorie letu směrem k Zemi.

Kosmická loď strávila zhruba půlhodinu bez možnosti komunikovat se Zemí, protože Měsíc blokoval veškeré spojení. Evropský servisní modul pro Orion se vyvinul z „kosmických náklaďáků“ ESA ATV (Automated Transfer Vehicles), která autonomně létaly k Mezinárodní kosmické stanici. Jako takový je Orion dobře stavěný k automatickému letu – pokud je to potřebné. ESA přitom nyní pracuje na projektu Moonlight, jehož cílem je vytvoření družicové navigace a komunikačního pokrytí kolem Měsíce. Díky tomu bude sníženo nebo dokonce úplně odstraněno právě riziko ztráty signálu.

Orion je tak nyní skutečně na cestě zpět domů. Mise Artemis I bude testovat průlet atmosférou a přistání při rychlostech dosud nevídaných. Ke vstupu do atmosféry před přistáním v Tichém oceánu dojde rychlostí 39590 km/h, což je o třicet procent vyšší rychlost než při návratu z Mezinárodní kosmické stanice a 24krát vyšší rychlost než má vystřelená kulka.

Evropský servisní modul provede v následujících šesti dnech tři menší korekce dráhy. Méně než hodinu před přistáním 11. prosince dojde k oddělení lodi Orion od Evropského servisního modulu a adaptéru CMA (Crew Module Adapter). A zatímco Orion půjde na přistání, tak servisní modul a CMA neškodně shoří v atmosféře: jejich mise skončila dopravou Orionu k Měsíci a jeho bezpečným návratem zpět na Zemi.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).