Průletu u Marsu ve středu 12. března využila sonda ESA Hera, která je součástí testování planetární obrany Země, k otestování svého vědeckého vybavení. Aktivovala trojici svých přístrojů, s nimiž pořídila snímky Marsu i měsíce Deimos, který je menším ze dvou tajemných měsíců planety.
Sonda Hera odstartovala 7. října 2024, přičemž je na cestě k historicky prvnímu asteroidu, jehož dráha byla změněna činností člověka. Získáním dat z blízkosti asteroidu Dimorphos, na který v roce 2022 dopadla sonda NASA DART (Double Asteroid Redirection Test), budeme moci zásahu lépe porozumět a v případě potřeby jej v budoucnu zopakovat.

Průlet Hery u Marsu 12. března byl integrální součástí přeletu kosmickým prostorem, který jako nejoptimálnější vybral tým letové dynamiky ESA. Přiblížením se na nějakých 5000 km k Marsu změnilo gravitační planety dráhu sondy směrem k cílové destinaci, kterou je binární soustava asteroidů Dimorphos a Didymos. Manévr zkrátil cestu k cíli o mnoho měsíců a pomohl ušetřit nezanedbatelné množství paliva.
Sonda Hera pohybující se relativní rychlostí 9 km/s k Marsu byla schopná pořídit snímky měsíce Deimos ze vzdálenosti 1000 km, přičemž pozorovala hlavně méně známou odvrácenou stranu měsíce vázaného k planetě slapovými silami. Prachem pokrytý Deimos o průměru 12,4 km může být buď pozůstatkem velkého středu Marsu s nějakým tělesem, nebo zachyceným asteroidem.
„Naše týmy letové analýzy a letové dynamiky v německém středisku ESOC odvedly skvělou práci při plánování gravitačního manévru,“ uvedl operační manažer mise ESA Hera Caglayan Guerbuez. „Zvláště když jsme je požádali o vyladění manévru tak, aby se Hera dostala do blízkosti měsíce Deimos, což představovala obrovskou práci navíc.“
Během průletu byla aktivována tato trojice přístrojů:
- Černobílá kamera AFC (Asteroid Framing Camera) s rozlišením 1020 krát 1020 pixelů, která pořizuje navigační a vědecké snímky ve viditelné části spektra.
- Hyperspektrální kamera Hyperscout H snímkující v paletě barev až mimo limity lidského oka. Celkem bude fotografovat ve 25 viditelných a blízkých infračervených pásmech, aby pomohla charakterizovat minerální složení tělesa.
- Kamera TII (Thermal Infrared Imager), kterou dodala japonská agentura JAXA. Pracuje ve středním infračerveném pásmu, přičemž bude schopná určit teplotu povrchu a dále jeho fyzikální vlastnosti jako je drsnost, velikost částic a jejich rozložení nebo poréznost.
Vědec mise Hera Michael Kueppers vysvětluje: „Tyto přístroje jsme vyzkoušeli už dříve během odletu sondy Hera od Země. Ale teď jsme je poprvé vyzkoušeli na malém vzdáleném měsíci, o kterém nemáme dostatek informací. To demonstrovalo jejich vynikající činnost!“
Hlavní řešitel mise Hera Patrick Michel, jinak ředitel výzkumu v CNRS (Observatoř na Azurovém pobřeží) dodává: „Další přístroje sondy Hera, které využijeme po dosažení binárního asteroidu Didymos/Dimorphos nebyly aktivovány, protože nejsou použitelné na tak velkou vzdálenost nebo rychlost pohybu. Jde třeba o laserový výškoměr PALT, který může pracovat na vzdálenost maximálně 20 km. Další přístroje se pak nachází na dvojici cubesatů; ty nemohly být aktivovány, protože budou vypuštěny až u cíle.“
Sonda Hera také provedla několik společných pozorování měsíce Deimos v koordinaci se sondou ESA Mars Express, která je na její oběžné dráze už více než dvě dekády.
Výsledky z blízkého setkání s měsícem Deimos by měly pomoci při plánování operací mise MMX (Mars Moons eXploration), kterou na příští rok chystá japonská JAXA ve spolupráci s NASA, francouzskou kosmickou agenturou CNES, německým letecko-kosmickým střediskem DLR a ESA. Sonda MMX nebude pouze provádět detailní pozorování obou oběžnic Marsu, ale na měsíci Phobos přistane, odebere vzorky a vrátí se s nimi na Zemi k analýze.
Asteroid Didymos na průměr 780 m a Dimorphos jen 151 m, takže tyto dva cílové objekty mise Hera jsou mnohonásobně menší než jako město velký Deimos. Příští rok v únoru uskuteční sonda Hera hlavní motorický manévr, po němž bude od října 2026 následovat série menších impulzů pomocí raketových motorů. Těmi vyladí svůj přílet do soustavy Didymos plánovaný na prosinec příštího roku.
Letový manažer mise Hera Ian Carnelli to komentuje: „Pro tým Hera šlo o první vzrušující zkušenost s průzkumem, ale nikoliv o poslední. Za 21 měsíců dorazíme k našim cílovým asteroidům a začneme plný výzkum jediného objektu ve Sluneční soustavě, jehož oběžná dráha byla měřitelně změněna lidskou činností.“
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).