Mise ESA LISA (Laser Interferometer Space Antenna) prošla důležitou revizí, která konstatovala, že je zralá pro závěrečný vývoj technologií a dokončení návrhu před tím, než bude přijata k realizaci.
S misí LISA hodlá ESA realizovat první let kosmické observatoře určené ke studium gravitačních vln: trhlin v jemném předivu časoprostoru emitovaných během nejsilnějších událostí ve vesmíru, jako jsou třeba kolize supermasivních černých děr.
Slučování černých děr, které jsou mnohamiliónkrát hmotnější než Slunce, neutronové hvězdy padající do černých děr sedících ve středu mnoha galaxií a události, k nimž došlo krátce po Velkém třesku, mohou produkovat gravitační vlny o velmi nízkých frekvencích. Tyto vlny jsou tak dlouhé, že mohou být detekovány jen kosmickou observatoří, která má rozpětí milióny kilometrů.
A přesně tohoto bude LISA schopná: půjde o trojici sond pohybujících se v trojúhelníkové formaci vzdálených od sebe 2,5 miliónu kilometrů. Gravitační vlny ze zdrojů kdekoliv ve vesmíru povedou k velmi drobným oscilacím v délce ramen trojúhelníku.
V roce 2017 byla LISA vybrána ESA jako jedna z misí velké třídy v rámci programu Cosmic Vision. Nyní prošla skrze Fázi A životního cyklu, kde byla vyhodnocena realizovatelnost projektu. Stejně tak byly zpracovány první návrhy a vyvinuté první technologie.
Fáze A skončila komplexní „Revizí formulace mise“. Revizní tým, který se skládal z expertů ESA, NASA, vědecké komunity a průmyslu, nenašel žádné překážky a potvrdil, že LISA úspěšně dosáhla dostatečné zralosti, aby mohla pokračovat do další fáze vývoje.
Po revizi tak nyní LISA vstoupila do Fáze B1, v níž bude mise zpřesněna, všechny nezbytné technologie vyvinuty, dojde k výběru finálního návrhu a přípravě mezinárodních smluv.
„Přechod do Fáze B1 znamená, že se mise mění z doby studie konceptů a znamená důležitý mezník pro zapojené vědce a techniky,“ konstatuje manažer studie mise LISA v ESA Martin Gehler. „Po dlouhé cestě, která začala někdy v osmdesátých letech minulého století, nyní víme, že jdeme správným směrem a že máme v rukách uskutečnitelný záměr.“
Během cesty směrem k adaptaci mise – po níž začne konstrukční fáze – jsou všechny kritické komponenty technologie LISA předvyvinuté ESA, NASA a konsorciem LISA tvořeném členskými státy ESA. Příkladem těchto technologií jsou laserové systémy, fázemetry, teleskopy a senzor gravitační reference.
Hardware pro misi LISA byl poprvé úspěšně otestován ve vesmíru při misi ESA LISA Pathfinder. Mise demonstrovala, že je možné umístit a udržovat testovací hmotu ve stavu beztíže s neskutečnou úrovní přesnosti. A že unikátní měřící zařízení nezbytná pro vlastní misi LISA splňují nejnáročnější požadavky.
Dle současných představ má LISA odstartovat v polovině třicátých let a bude spolupracovat s další nadcházející misí ESA Athena, která bude studovat rentgenové emise vznikající při kolizích černých děr.
„Kombinace pozorovací síly dvou budoucích misí ESA nám poprvé umožní studovat spojování supermasivních černých děr a onoho tajuplna, které následuje poté,“ říká projektová vědkyně mise LISA Nora Lützgendorfová. „Nejprve využijeme misi LISA k detekování gravitačních vln. To nám řekne, kam se na obloze máme podívat. Pak přijde ke slovu Athena, abychom mohli pozorovat, jak mohutná kolize ovlivňuje plyn v okolí černých děr.“
LISA a Athena společně se stávajícími a budoucími misemi XMM-Newton, Integral, Euclid, Webb a Hubble vynesou ESA na přední místa ve studiu „temného“, energetického a raného vesmíru.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
