Ve čtvrtek 3. 9. 2020 ve 3:51 našeho času bylo z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně (Jižní Amerika) vyneseno 53 družic, které byly postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího zařízení neboli dispenseru SSMS české výroby.
Jedná se o nejnákladnější kus hardware, který byl do vesmíru vypuštěn, od našeho vstupu do Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008.
Fotografie start rakety Vega ve 3:51 z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně.
„Nový dispenser je velkým úspěchem českého kosmického průmyslu s obrovským potenciálem dalšího rozvoje a značným komerčním potenciálem. V dalších letech bude tento dispenser opakovaně vyráběn v ČR a používán pro vypouštění družic z celého světa.“ říká ministr dopravy Karel Havlíček
Vypouštěcí zařízení splňuje požadavky na flexibilní a ekonomickou (levnou) službu vynášení malých družic do vesmíru, proto se jmenuje SSMS (Small Spacecraft Mission Service) a je to zároveň i jméno služby, kterou Arianespace, provozovatel evropských raket, prodává. Cílem této služby je zkrátit dobu čekání na vhodnou nosnou raketu pro ty výrobce a operátory družic, kteří provozují natolik malá zařízení, že se jim finančně nevyplatí koupit celou nosnou raketu jen pro sebe a zároveň nechtějí dlouho čekat na příležitost, kdy se objeví konkurent/partner, se kterým by se mohli „svézt“.
3D počítačově renderovaný obrázek znázorňuje SSMS (vpravo) za letu rakety Vega, kdy je zapálen čtvrtý (poslední) stupeň rakety AVUM (bílá část vlevo) a je již je odhozen aerodynamický kryt, který chrání náklad (SSMS) první 4 minuty letu při průletu hustou atmosférou. Na obrázku uprostřed je zřetelně vidět adaptér (šedý konický tvar) spojující rakety s nákladem. SSMS je zde v konfiguraci zvané FLEX-3, která bude použita při prvním letu VV16 3. 9. 2020. 
3D počítačově renderovaný obrázek znázorňuje SSMS (uprostřed) v čtvrté až páté minutě letu rakety Vega, kdy je stále ještě připojen třetí stupeň (Zefiro 9, vlevo), ale již je odhozen aerodynamický kryt, který chrání náklad (SSMS) první 4 minuty letu při průletu hustou atmosférou. Na obrázku je pro lepší představu čtenáře odhozena jen polovina aerodynamického krytu, druhá polovina (v levé části obrázku za SSMS je stále připojena; reálně jsou obě poloviny odhozeny najednou). SSMS je zde v konfiguraci zvané FLEX-3, která byla použita při prvním letu VV16 3. 9. 2020.
Poptávka po vynášení malých družic rychle stoupá a ESA se rozhodla vybudovat v Evropě službu, která tuto poptávku uspokojí. K tomu je zapotřebí kompletně změnit filozofii prodeje nosné rakety, tj. opustit zaběhnutý model „raketa vynáší jen jednu nebo dvě družice, cokoliv dalšího je riskantní a nevyplatí se“ na „poskytujeme pravidelné lety (např. každoroční) a kdokoliv přijde s družicí, toho obsloužíme, protože jsme připraveni na specifické potřeby malých výrobců malých družic“.
Záznam startu nosné rakety Vega z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně:
Taková služba vynášení malých nákladů rychle a (relativně) levně dosud v Evropě chyběla a ČR si potenciál trhu, když jej ESA na Programové radě pro nosné rakety (PB-LAU) představila, jasně uvědomila a vyčlenila prostředky na vývoj odpovídajícího zařízení v ČR, které je jednou stranou mince řešící tento deficit. Druhou stranou téže mince je nový marketingový přístup k zákazníkům takové služby, a toho se ujali provozovatel a výrobce nosné rakety Vega – firmy Arianespace (Francie) a Avio (Itálie).
Díky iniciativě firmy S.A.B. Aerospace s.r.o. naplánovat vývoj a výrobu tak, aby bylo možné dodávky maximálně realizovat prostřednictvím českých dodavatelů, se podařilo na vývoj tohoto dispenseru zajistit prostředky ze státního rozpočtu, z kapitoly Ministerstva dopravy, které zároveň v ČR plní roli koordinátora kosmických aktivit. „Naším cílem je získat z nově budovaného trhu co největší podíl a jsme odhodláni, pokud se prokážou očekávané benefity pro ČR, tuto oblast dále podporovat. Objem dodávek českých firem pro SSMS se bude každý rok zvyšovat a v ČR by tak mohlo vzniknout i centrum kompetence pro vypouštěcí zařízení pro všechny typy nosných raket, nejen pro Vega.“, říká Václav Kobera, ředitel Odboru inteligentních dopravních systémů a kosmických aktivit na Ministerstvu dopravy.
Dispenser SSMS je modulární systém, který umožňuje flexibilně reagovat na různé potřeby zákazníků a různé kombinace velikostí a počtů družic. Horní řada ukazuje jednotlivé moduly, ze kterých dispenser může být sestavován. Dolní řada pak ukazuje příklady různých možností uspořádání družic (reprezentované šedými kvádry) na dispenseru.
Dříve používaný model byl šitý na míru provozovatelům a výrobcům velkých družic – ať již vládním/vojenským nebo komerčním telekomunikačním. Výrobci a provozovatelé menších družic byli bráni jako přítěž, nikoliv jako potenciál ke generování zisku. „Povedlo se nám zachytit nastupující trend a i díky výrazné podpoře ESA se nám podařilo prosadit proti vůli několika jiných členských států, že bude SSMS dispenser vyráběn v ČR. Programová rada pro nosné rakety PB-LAU totiž nevěřila, že v ČR máme kapacitu to zvládnout. “, říká Ondřej Rohlík, delegát ESA PB-LAU a dodává „dispenser váží 252 kilogramů a nese na sobě dalších 756 kilogramů, přesně 3x tolik, než sám váží. Po prvním letu VV16 tento pátek s 53 družicemi k vypuštění bude následovat další let na posílené verzi nosné rakety s názvem Vega-C, která má kapacitu o 800 kilogramů vyšší, a i na to je dispenser připraven a ve verzi SSMS-C vynese šestinásobek své vlastní váhy. Možnosti sestavení dispenseru je navíc natolik flexibilní, že může vynášet nejrůznější kombinace menších i větších družic, to potenciální konkurence v Evropě nenabízí, a i proto bylo prosazení výroby v ČR tak obtížné. Zahraniční delegace se snažily bránit konkurenci vlastních výrobců.“
Vedoucí oddělení kosmických aktivit Ministerstva dopravy, Ondřej Šváb, připomíná prvenství, kterého jsme svědky: „Je zde použit nový model, kdy se většina družic nainstaluje již v Evropě a teprve pak jsou i s kusem dispenseru převezeny na evropský kosmodrom Kourou ve Francouzské Guyaně. Dosud kvůli tomu musely výrobci družic cestovat do Jižní Ameriky. Jde tedy o značnou úsporu nákladů, což SSMS pro zákazníky ještě více zatraktivňuje.“ „Po únorovém startu sondy Solar Orbiter s doposud největším zapojením českých vědeckých pracovišť do přípravy vědecké kosmické sondy od vstupu ČR do ESA v roce 2008 a po odeslání letové sady pro první start rakety Ariane 6 v srpnu, je dnešní start dalším zásadním úspěchem českého kosmického průmyslu.“ říká Václav Kobera.
SSMS v čistých prostorech na kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně v Jižní Americe před napojením na raketu Vega. Pracovníci kosmodromu jsou zachyceni při závěrečné fázi instalace družic na SSMS a testech. SSMS je zde v konfiguraci zvané FLEX-3, která bude použita při prvním letu VV16 3. 9. 2020
Národní kosmický plán
Ministr dopravy, který je odpovědný za koordinaci komických aktivit ČR, předložil na podzim 2019 vládě strategický dokument určující směřování kosmických aktivit. Vláda Národní kosmický plán 2020-2025 schválila i zajistila investice do kosmických aktivit ČR, které realizujeme prostřednictvím ESA v objemu 1,53 miliardy korun ročně. To představuje meziroční nárůst o 27% a 5x vyšší rozpočet oproti roku 2008, kdy ČR vstoupila do ESA jako její 18. členský stát. Významná část tohoto rozpočtu směřuje právě do oblasti nosných raket a souvisejících služeb v oblasti kosmické dopravy.
Národní kosmický plán 2020 je strategií České republiky pro rozvoj kapacit a schopností jejího průmyslu i akademické sféry. Cílem je zajištění konkurenceschopnosti a maximalizace návratnosti veřejných investic do kosmických aktivit a souvisejících oblastí. MD chce prostřednictvím nového kosmického plánu podpořit další růst kosmického průmyslu tak, aby české firmy mohly dodávat ucelenější komponenty družic a nosných raket, jako jsou celé přístroje či komplexní subsystémy velkých družic. Důraz kosmického plánu je také kladen na ambiciózní projekty, které propojují kapacity akademické sféry a českých firem k vědecké excelenci, prosazení se na komerčním trhu a naplnění potřeb státu.
Česká republika realizuje většinu kosmických aktivit prostřednictvím Evropské kosmické agentury (ESA), do níž jako plný člen vstoupila v závěru roku 2008. Od té doby došlo k významnému nárůstu účasti českých firem na kosmických projektech, nyní (2020) jsou české firmy uznávanými členy mezinárodních dodavatelských řetězců ve výrobě nosných raket, družic a pozemních segmentů.
Bez účasti na projektech ESA prakticky není možné dostat do dodavatelských řetězců velkých korporací jako např. Airbus, Thales nebo OHB.
Za období 2008 – 2020 bylo českými firmami a vysokými školami realizováno téměř 400 projektů. Kosmické aktivity představují pro budoucnost ČR nevídanou příležitost i díku tomu, že ČR získala sídlo agentury EU pro družicovou navigaci GSA (od roku 2012 sídlí v Praze). Otevřely se tak českým subjektům další příležitosti v rozvoji aplikací systému družicové navigace Galileo. Od roku 2021 se GSA transformuje do Agentury EU pro kosmický program. Z Prahy se tak budou řídit i program pozorování Země Copernicus, připravovat program družicové telekomunikace Govsatcom či koncentrovat kapacity EU pro ochranu Země před negativními vlivy kosmického prostoru. Tyto příležitosti, které nám mohou ostatní státy jen závidět, musíme co nejlépe využít!
