Proba-V byla mise ESA zaměřená na monitorování stavu a růstu vegetace po celé Zemi. Z oběžné dráhy poskytovala snímky potřebné na aktivity jako odhady vlivu změny klimatu, management vodních zdrojů, monitoring zemědělství nebo sledování stavu potravinové bezpečnosti. Provoz své pozorovací mise družice ukončila v roce 2020, ale nadále pokračuje svou činnost v podobě experimentálního monitorování nad Evropou a Afrikou.
Mise monitorování vegetace byla v minulosti plněná francouzskými družicemi SPOT, časem se však na nich už nenašlo místo na potřebnou techniku. V sledování rostlinstva je měli nahradit satelity mise Sentinel-3, po výrazných zpožděních však bylo zvoleno přechodné řešení ve formě malého satelitu Proba-V s úkolem dosáhnout kontinuity dat a vylepšit kvalitu snímků. Písmeno V v názvu mise není zvoleno podle římského čísla pro 5, ale představuje odkaz na anglické slovo „vegetation“. Jelikož byly předchozí mise Proba (Project for OnBoard Autonomy) určené k testování nových inovativních technologií, Proba-V se stala první z této série s přidělenou operační misí od začátku svého vývoje. Monitoring růstu vegetace je absolutní prioritou mise. Přesto na své palubě nese i technologie jako nový přijímací komunikační systém pro letový provoz a nový systém optických vláken s vysokou hustotou.
Primárním instrumentem mise Proba-V je Vegetation sensor (VGT), který najednou dokáže snímat pás široký 2250 km. Konkrétně se jedná o spektrometr s třemi identickými kamerami, přičemž každé z nich přísluší jeden teleskop se třemi zrcadly. Tyto teleskopy dokáží snímat ve čtyřech spektrálních pásmech: v modrém (447-493 nm), červeném (610-690 nm) a v blízkém (777-893 nm) a krátkovlnném (1570-1650 nm) infračerveném pásmu. Umožňuje tím pádem nasnímat každý den téměř celou zarostlou plochu zeměkoule. S přihlédnutím k pokrytí Země oblaky tak dokáže vytvořit záznam globálního růstu vegetace každých 10 dní. Oproti předchozím misím SPOT (SPOT-4 a SPOT-5), které disponovaly staršími verzemi toho zařízení, byla snaha VGT technicky vylepšit a hlavně zmenšit kvůli omezené kapacitě a velikosti využitého satelitu.
Satelit Proba-V byl vypuštěn na oběžnou dráhu 7. května 2013 o 02:06:31 UTC raketou Vega VV02 z raketové rampy ELV Guyanského kosmického centra ve Francouzské Guyaně. Při startu disponoval hmotností 140 kg včetně nálože 33 kg instrumentů, rozměry 765 x 730 x 830 mm a objemem 1 m3. Svou velikostí se tak podobá obyčejné pračce. Oběžná dráha satelitu je kvazipolární a heliosynchronní (SSO- sun-synchronous orbit), pohybuje se tedy v nadmořské výšce 820 km se sklonem 98,8°. Rovník prochází každý den mezi 10:30 a 11:00 lokálního času. Původně byla mise naplánována na dobu dvou let, ale po opakovaném prodlužování dosáhla v roce 2020 7. výročí od začátku svého provozu.
Svou operační misi satelit Proba-V ukončil 30. června 2020 s tím, že jeho primární roli začali následně provádět satelity mise Sentinel-3. Během svého působení na oběžné dráze družice sesbírala data o životním prostředí ve velikosti více než 1 petabajt (= 1024 terabajtů nebo 1015 bajtů). Proba-V však svůj provoz díky vyhovujícímu stavu instrumentů ještě kompletně neukončil, protože následně začal provádět experimentální monitoring nad Evropou a Afrikou spolu s dalšími doprovodnými misemi. Důraz pozorování bude hlavně na africký Sahel, kde výsledky měření mohou pomáhat při vydávání včasných varování před suchem. Zároveň zvýší svou frekvenci pozorování Měsíce, které je jako pomocník při kalibraci poměrně typické pro satelity pozorující Zemi.
Mezi zmiňované doprovodné mise patří například nový malý satelit Proba-V plus one, který bude mít na palubě zmenšenou verzi přístroje VGT. Jeho start je naplánován na konec roku 2021. Proba-V se časem postupně vychyluje ze své oběžné dráhy, a tím se mění i její podmínky osvětlení.
Zdroje:
ESA, https://www.esa.int/Enabling_Support/Space_Engineering_Technology/Proba_Missions/About_Proba-V
