Česká republika se může těšit na realizaci svého prvního ambiciózního projektu z Národního kosmického plánu. Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila k realizaci projekt Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications (SLAVIA), který má položit základní kámen pro pozdější těžbu na asteroidech a to pomocí dvojice dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp. meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. V současné době finišují jednání ESA s konsorciem vedeným brněnskou firmou S.A.B. Aerospace s.r.o, aby bylo možné projekt obou družic realizovat. Během 12 měsíců má vzniknout studie proveditelnosti, na jejímž základě se stanoví harmonogram realizace.
„České firmy v posledních letech upevnily svoji pozici spolehlivých dodavatelů vybavení a subsystémů pro kosmické mise. Naším dalším logickým krokem a ambicí ČR je vybudovat kapacity pro vývoj a výrobu komplexních systémů a celých kosmických misí. Ty jsou nákladnější, ale také mají mnohem vyšší přidanou hodnotu a vyšší návratnost investic,“ říká ministr dopravy Karel Havlíček.
„Ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) jsme připravili nový typ kosmických projektů. Jsou to tzv. ambiciózní projekty a jde o řádově komplexnější, a právě tím i mnohem ambicióznější projekty, než cokoliv, co bylo dosud v ČR v oblasti kosmických aktivit realizováno. První ambiciózní mise byla vybrána k realizaci studie proveditelnosti. Další budou následovat,“ přibližuje Václav Kobera, ředitel Odboru inteligentních dopravních systémů, kosmických aktivit a výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva dopravy.
Družice projektu SLAVIA ponesou tzv. hyperspektrální kameru, která je schopná analyzovat složení blízkozemních meteoroidů a planetek při hoření v zemské atmosféře; hmotnostní spektrometr, který bude provádět analýzu oddělených částic/prachu přímo na orbitu; a rádiová anténa pro pozorování plasmy pomůže lépe pochopit chování tzv. kosmické tříště. Kromě dat o pozorovaných asteroidech projekt přinese dále i komercializovatelné produkty: hyperspektrální kameru, hmotností spektrometr a také samotnou platformu družice kvalifikovanou jako bus – což je jeden z cílů výzvy na ambiciózní projekty.
V rámci tohoto projektu budou muset navrhovatelé nově zohlednit všechny fáze mise včetně zajištění systémového návrhu, vypuštění a provozu na oběžné dráze, tedy nejen vývoj hardwaru, software a jeho otestování před odesláním do zahraničí, což byla dosud typická role českých firem daná hlavně omezením velikostí u nás realizovaných projektů.
Projekt SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications) vede brněnská firma S.A.B. Aerospace s.r.o. a zahrnuje konsorcium složené z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, a.s., firmy Huld s.r.o, Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, v. v. i.
„ESA při výběru projektu kladně hodnotila zejména pečlivé rozpracování požadavků, prvotní návrh mise a obchodní model postavený podle zadávací dokumentace a a jeho soulad s cíli Národního kosmického plánu. Český Výbor Rámcového projektu navíc ocenil těsné propojení průmyslu a akademické sféry, které je hodnotou samo o sobě a také soulad projektového záměru jak se strategickým směřováním zapojených firem a institucí, tak státu, a také soulad s existujícími rámci mezinárodní spolupráce,“ vysvětluje Ondřej Rohlík, manažer Rámcového projektu, v rámci kterého ČR ambiciózní mise realizuje.
První výzva ambiciózních projektů, z níž vzešel projekt SLAVIA, byla zaměřená na využití nových technologií pro vědecký výzkum a vybíralo se ze tří projektových návrhů.
Na ambiciózní mise, které nyní ESA v ČR poptává, je připraveno celkem přes miliardu korun rozložené do příštích cca pěti let (podle harmonogramu konkrétního projektu). Očekáváme, že to bude stačit na realizaci jedné až tří misí, podle toho, jak dopadne hodnocení konkrétních studií proveditelnosti jednotlivých misí.
O Ambiciózních projektech
Koncept Ambiciózních projektů byl vytvořen na Ministerstvu dopravy spolu s ESA a to podle Národního kosmického plánu schváleného vládou v roce 2019, kde jsou jako jedna z priorit pro období 2020-2025. Mají řadu cílů, zejména osvojit si integrační schopnosti, zvýšit svou konkurenceschopnost vůči zahraničním partnerům, posílit efektivní spolupráci mezi českými společnosti a akademickou sférou vzájemným doplňováním se a vytvářením hodnotového řetězce (vysoká přidaná hodnota).
Ambiciózní projekty směřují k samostatnému kosmickému letu v režii českých aktérů, a to buď jako samostatné mise nebo jako výrazný a zřetelně autonomní element větší mezinárodní mise. V posledních letech se totiž ČR podílela vždy jen na misích navržených a provozovaných v zahraničí (s výjimkou malých experimentálních nanodružic typu cubesat).
Foto: Pixabay
