V neděli 11. prosince skončila první lunární mise Artemis: návratový modul lodi NASA Orion dosedl do vln Tichého oceánu v 17:40 h GMT (18:40 h středoevropského času) poté, co se vydal k Měsíci a dostal se dále než jakákoliv jiná kosmická loď určená k letům s lidskou posádkou.
Čtyřicet minut před plánovaným přistáním – a poté, co doprovodil loď Orion bezpečně zpět na Zemi – se Evropský servisní modul (European Service Module, ESM) ESA společně s adaptérem CMA (Crew Module Adapter) oddělil od návratového modulu. Přesně jak bylo plánováno, ESM shořel v hustých vrstvách atmosféry, zatímco návratový modul lodi Orion jí bezpečně proletěl, využíval pro orientaci své vlastní motory a následně uvolnil tři hlavní padáky a ladně dosedl u pobřeží ostrova Guadalupe. Záchranné týmy pak modul vyzvedly.
Artemis je mezinárodní program lunárního průzkumu, jehož cílem je (krom jiného) dostat člověka znovu na Měsíc. Stávající premiérová mise znamenala první test pro obří raketu NASA SLS (Space Launch System) i pro lunární loď Orion, která využívala servisní modul ESM se 33 motory. Ty jí pomohly na cestě za Měsíc a do vzdálenějšího kosmického prostoru. Budoucí ESM budou poskytovat pro kosmonauty elektrickou energii, pohonné služby a tepelnou regulaci, stejně jako dýchatelnou atmosféru a pitnou vodu.
Kosmická loď Orion odstartovala na premiérové raketě SLS ve středu 16. listopadu v 6.47 h GMT (7.47 h středoevropského času, 1.47 h času místního) z Kennedyho kosmického střediska NASA. Během své 25 dní trvající mise dvakrát proletěla v bezprostřední blízkosti Měsíce. Při průletu ve vzdálenosti zhruba 130 km od lunárního povrchu využila gravitačního pole Měsíce k navedení na lunární orbitu a později k přechodu na dráhu směřující k Zemi.
K prvnímu lunárnímu průletu došlo 21. listopadu ve 12.44 h GMT (13.44 h středoevropského času), když ESM zažehnul svůj hlavní motor. Deset dní po startu pak Orion vstoupil na dráhu kolem Měsíce: stalo se tak 25. listopadu ve 12.44 h GMT (13.44 h středoevropského času), když ESM opět zažehnul svůj hlavní motor.
„Evropský servisní modul si vedl báječně,“ konstatuje letový manažer mise v ESA Philippe Deloo. „Cílem první mise Artemis bylo odzkoušet kosmickou loď ve všech možných režimech práce. Takže jsme s lodí Orion a jejím servisním modulem provedli manévry a operace, které nebudeme při reálné pilotované misi potřebovat. Ale prostě jsme chtěli kosmickou loď během první mise dostat až na hranici možností.“
„Týmy letových operací NASA a ESA pracovaly non-stop během celé 25denní mise, aby zjistily co nejvíce o chování lodi Orion a provedly co nejvíce dodatečných testů. Ty byly umožněny právě mimořádně bezproblémovým průběhem mise. Díky skvělým výsledkům z mimořádné technické kvality a znalostí u týmů mise Orion na obou stranách Atlantiku jsem si opravdu užíval možnosti být součástí této výjimečné mise.“
Projekt Evropského servisního modulu lodi Orion řídila ESA, přičemž jej postavil hlavní dodavatel Airbus z Brém. Hardware pak dodalo deset zemí Evropy. Další ESM jsou už nyní ve výrobě, přičemž druhý pro misi Artemis II byl dodaný do Kennedyho kosmického střediska už v roce 2021. ESM s pořadovým číslem tři pak dorazí v příštím roce. ESM-4 je ve výrobě v Brémách a základní konstrukce pátého servisního modulu již brzy opustí brány továrny Thales Alenia Space Italy (Turín), aby se vydala do Brém.
„Úspěch první mise Artemis ještě více posiluje mezinárodní partnerství na cestě k Měsíci,“ konstatuje ředitel pilotovaného a robotického průzkumu v ESA David Parker. „V uplynulých 25 dnech jsem často vzhlížel k Měsíci a myslel na Orion a jeho premiérovou cestu.“
„Pro mě jakožto pro dítě Apolla je neskutečné být součástí návratu lidstva na Měsíc, který je realizovaný dlouhodobě společným týmem ESA a průmyslových partnerů. Společně navrhli, postavili a zalétali první Evropský servisní modul. Nyní tak můžeme s jistotou vyhlížet první mise Artemis a stavbu stanice Gateway, první lidské základny v hlubokém vesmíru.“
Během mise Artemis I poskytoval tým ESA v letové vyhodnocovací místnosti rady a znalosti primárnímu řídicímu středisku v Johnsonově kosmickém středisku NASA v Houstonu. To bylo s týmem v technickém středisku ESA v ESTECu (European Space Research and Technology Centre) spojeno přímou linkou. Zdejší tým ESA totiž vypracoval návrh, zajistil služby prokury a dodávku ESM-1, stejně jako řídí evropský podíl na projektu Gateway.
Sem patří modul I-Hab (International Habitation Module) vznikající pod taktovkou ESA, stejně jako pohonný modul ESPRIT. Tu budou dopraveny na dráhu k Měsíci lodí Orion během misí Artemis IV a Artemis V. Ovšem prvním podílem ESA na projektu Gateway bude komunikační systém pro modul NASA Halo a sada vědeckých přístrojů ERSA (European Radiation Sensor Array). Na lunární orbitu se vydají na palubě modulu PPE (Power and Propulsion Element) v roce 2024.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
