První raketa Ariane 6: poletová aktualizace

Sdílet:


První raketa Ariane 6 byla úspěšně vypuštěna 9. července 2024, kdy svoji misi završila uvolněním několika různých družic na kruhovou oběžnou dráhu Země a obnovila tak nezávislý evropský přístup do kosmického prostoru. Premiérový let s označením VA262 představuje velký úspěch pro Evropu, který dláždí cestu pro další let Ariane 6 v roce 2024 a který demonstruje novou schopnost rakety těžké třídy dosáhnout cílovou dráhu a vypouštět družice či jejich konstelace.

Od okamžiku startu jsou data z kosmodromu i ze samotné rakety a jejího nákladu zpracovávána týmy ESA, ArianeGroup, CNES a Arianespace, abychom co nejlépe pochopili každý okamžik historického startu a zajistili co nejlepší chování nosiče při budoucích misích. Díky úspěšnému startu Ariane 6 je Evropa zpět ve vesmíru se svou vlastní nosnou kapacitou.

Start a bezchybná cesta na oběžnou dráhu

Ariane 6 odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně v 16:00 h místního času (20:00 h BST, 21:00 h středoevropského času). Navzdory tomu, že šlo o první let nové rakety, odstartovala v určený den a včas bez problémů ve startovací „chronologii“ – detailní sekvenci kroků v hodinách a minutách předcházejících startu.

Událost dlouho očekávaná celým vývojovým týmem Ariane 6 nastala v okamžiku, kdy se motor Vulcain 2.1 probudil k životu a zároveň se odpojily přívody kryogenních pohonných látek, došlo k aktivaci vodního záplavového systému na rampě a zážehu pomocných motorů.

Raketa pak odstartovala a 137 sekund po vzletu odhodila své pomocné motory. Hlavní stupeň se oddělil o zhruba pět minut později. Horní stupeň se pak poprvé zažehl, přičemž dopravil Ariane 6 na eliptickou oběžnou dráhu s perigeem 300 a apogeem 600 km nad Zemí. Tím bylo dosaženo významného mezníku: prvního vychlazení a zážehu za letu motoru Vinci, stejně jako pomocné pohonné jednotky APU (Auxiliary Propulsion Unit).

Úspěšný restart horního stupně

Po letové fázi trvající 35 minut – tedy po dobu, kdy motor Vinci negeneroval žádný tah – byl motor zažehnutý podruhé. Šlo o novou vlastnost Ariane 6, tedy restartovatelný horní stupeň, která dovolila změnit dosaženou dráhu z eliptické na kruhovou.

Druhý zážeh motoru Vinci upravit dráhu Ariane 6 na kruhovou ve výši 580 km, která byla optimální pro uvolnění všech osmi vynášených družic. Robusta-3A, Replicator, Curium One, GRBBeta, CURIE, ISTSat-1, 3Cat-4 a OOV-Cube byly následně úspěšně uvolněny na samostatnou orbitu.

Následně byly vyslány příkazy k aktivaci pěti palubních experimentů, z nichž začala proudit data do řídicího střediska. Zařízení YPSat, což je palubní experiment od sítě ESA Young Professionals, dodalo dechberoucí snímky a videosekvence od oddělení aerodynamického krytu až po vypuštění družic.

Technologická demonstrace přinesla množství dat

Závěrečná fáze úvodního letu Ariane 6 byla technickou demonstrací, kdy se poprvé zkoušelo chování horního stupně v podmínkách mikrogravitace. Tedy v podmínkách, které není možné vytvořit na zemi.

Když došlo k druhému zážehu jednotky APU, tak byla její činnost ukončena z důvodů, které jsou stále předmětem šetření. Což znamená, že ke třetímu zážehu motoru Vinci nemohlo dojít. Ten měl přitom navést horní stupeň na návratovou dráhu, po níž by bezpečně shořel v zemské atmosféře.

Následně už se ale horní stupeň zase choval normálně: když se nepodařilo restartovat motor Vinci, tak palubní software přistoupil k jeho „pasivaci“. Tedy k tomu, že jej zbavil jakékoliv energie (v bateriích nebo nádržích), aby se zabránilo možným budoucím explozím.

Posléze, v souladu s očekáváními, nosič neuvolnil dvojici návratových kapslí na palubě, aby se zabránilo vzniku dalšího kosmického odpadu. Úspěšným provedením této komplexní sekvence každopádně Ariane 6 demonstrovala optimální fungování přechodu na plán B.

Jistota v Ariane 6 a další let na obzoru

Chování Ariane 6 během inauguračního letu dalo týmům velkou jistotu v platnost a přesnost předpovědi toho, kterak se Ariane 6 bude chovat. A to i s ohledem na dynamické chování vynášeného nákladu. Veškerá oddělení družic proběhla přesně tak, jak byla naplánovaná. Stejně tak startovní komplex byl po odletu rakety shledán ve výtečném stavu, když odolal vysoké úrovni tepelného a mechanického zatížení spojeného především s činností pomocných motorů na tuhé pohonné látky.

Konsolidovaná analýza všech získaných dat umožní následné vyladění a vylepšení všech startovních a letových operací Ariane 6. Každopádně už nyní týmy zahájily přípravy na druhý let Ariane 6, který je plánovaný na konec letošního roku a kde bude jakožto operátor i poskytovatel služby figurovat společnost Arianespace.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).

Rubriky