Nejnovější evropská raketa Ariane 6 odstartovala ke svému druhému letu z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně 6. března ve 13.24 h místního času (16.24 h GMT, 17.24 h času středoevropského). Šlo o první komerční let Ariane 6, kdy během mise VA263 vynesla na oběžnou dráhu družici CSO-3. Operátorem a poskytovatelem služby byla společnost Arianespace, přičemž ji dodávala francouzské prokuristické agentuře DGA a francouzské kosmické agentuře CNES z pověření kosmického velitelství francouzských leteckých a kosmických sil (CDE).
Během této druhé mise proběhly všechny letové fáze úspěšně. A to včetně restartu pomocné jednotky APU (Auxiliary Propulsion Unit), třetího zážehu motoru Vinci a řízeného zániku horního stupně v hustých vrstvách atmosféry.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher k tomu uvedl: „Druhý úspěšný let Ariane 6 představuje významný evropský mezník směrem k nezávislému přístupu do kosmického prostoru. Ariane 6 je základním stavebním kamenem tohoto snažení, když dláždí cestu pro budoucí evropské kosmické aktivity. A to společně s nosičem Vega-C a novými evropskými raketami rýsujícími se na obzoru. Dosažení tohoto úspěchu by přitom nebylo možné bez odhodlání, spolupráce a tvrdé práce našich neuvěřitelných týmů. Mé srdečné díky jdou ke všem našim kolegům, kteří umožnili realizaci tohoto monumentálního úspěchu. Společně pozvedáme budoucnost Evropy – a nezapomínejme, že všechno začíná právě startem.“
„První komerční let Ariane 6 demonstruje počátek pravidelného provozu, k němuž má dojít v roce 2025. Horní stupeň rakety také odhalil svůj úplný potenciál, neboť jde o jedinečný kus hardware schopný zajistit různé typy misí na odlišné oběžné dráhy, přičemž sám o sobě se nestává další součástí kosmického odpadu. Potvrzuje tak evropské odhodlání minimalizovat množství kosmického odpadu,“ doplňuje ředitel pro kosmickou dopravu v ESA Toni Tolker-Nielsen.
Ariane 6 je těžký evropský nosič a klíčová součást úsilí ESA zajistit nezávislý přístup do kosmického prostoru pro Evropu. Jeho modularita a univerzálnost umožňují vynášet všemožné mise od nízké oběžné dráhy až po meziplanetární trajektorie. Při aktuálním startu byla použita raketa s dvojicí pomocných motorů.
Krátce po vzletu a oddělení pomocných motorů se od hlavního stupně odpojil také horní stupeň. Jeho motor se zažehl poprvé, přičemž navedl Ariane 6 na eliptickou dráhu s hodnotou perigea 300 a apogea 600 km. Po 37 minutách volného letu byl motor Vinci zažehnutý podruhé.
Po tomto druhém zážehu byl pasažér, francouzská družice CSO-3, navedený na heliosynchronní dráhu ve výšce přibližně 800 km. K oddělení družice od rakety došlo zhruba hodinu a šest minut po startu.
Po úspěšném vypuštění družice CSO-3 následně Ariane 6 demonstrovala plný potenciál svého horního stupně. Pomocná jednotka APU pracovala přesně tak, jak bylo plánováno, a třetí zážeh motoru Vinci navedl stupeň na návratovou dráhu, po níž zamířil do hustých vrstev atmosféry. Tím se zabránilo rozšiřování množství kosmického odpadu.
A Ariane 6 tak předvedla svoji plnou kapacitu. Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
