Mise ROSE-L má jako jedna ze 6 nových podpůrných misí programu Copernicus za úkol pomocí inovativního radaru na palubě družic monitorovat zemskou souš, oceány a led. Pozorování budou tím pádem zaměřeny například na monitoring různých geohazardů či mořského a pevninského ledu. Ke konkrétním sledovaným parametrům se dále řadí rozsah lesního porostu, typy lesů, vlhkost půdy nebo druhy plodin. Získaná data budou významná zejména pro oblast civilní ochrany, bezpečnosti potravin, provozu lodní dopravy a sledování změny klimatu.
Mise Radar Observing System for Europe in L-band (ROSE-L) se vyznačuje aktivním radarem se syntetickou aperturou, který bude své měření ve vysokém prostorovém rozlišení provádět v L pásmu mikrovlnného záření s frekvenčním rozsahem 1-2 GHz. Používat bude vyspělé technologie jako polarimetrie a interferometrie, zatímco jeho činnost bude zajišťovat největší planární (plochá) fázovaná anténa, jaká byla kdy vyrobena s rozměry 11 x 3,6 m. Její velikost odpovídá přibližně 10 stolům na stolní tenis. Díky delšímu signálu L pásma (s přibližnou vlnovou délkou 22 cm) bude radar schopný proniknout přes přírodní materiály jako vegetace, sníh nebo led a přinášet dosud z oběžné dráhy Země nedostupné informace. Současné satelitní mise jako například Sentinel-1 (využívající C pásmo s vlnovou délkou cca. 5 cm) totiž takové detailní pozorování nebyly schopny provést. ROSE-L bude tím pádem sloužit i na doplňování měření získaných těmito misemi. Přestože radar v L pásmu dokáže proniknout přes stromové patro a pozorovat větve a kmeny stromů, častěji je využíván na mapování lesního porostu pomocí schopnosti jednoznačně rozeznat zarostlé od nezarostlých oblastí. Umožňuje tak výzkum mokřadů a mapování změn lesního porostu.
Mezi primární cíle mise ROSE-L patří monitorování geohazardů, jakými jsou například zemětřesení nebo sopečná činnost. Dokáže sledovat pohyby a deformace zemského povrchu v aktivních seismických zónách, sopky, pokles půdy a budov či infrastruktury, sesuvy půdy a rozsah povodní. Nápomocné zde bude i využití signálu v L pásmu, protože bude umožněno sledovat tyto aktivity i na zarostlých územích. Poskytované budou rovněž data o rozsahu zalesněných ploch, které pomohou při odhadech vývoje zásob uhlíku, globálního uhlíkového cyklu a velikosti biomasy. Měření vlhkosti půdy zase poslouží při zlepšování vodní kvality a zabezpečení bezpečnosti potravin a precizního zemědělství. Mise bude dále užitečná pro management lesů, monitoring mořského ledu, s ním spojenou bezpečnost lodní dopravy či sledování (úbytku) pevninského ledu a množství sněhu. Celkově tak přispěje ROSE-L k lepšímu pochopení změny klimatu a efektivnějšímu zkoumání přírodních katastrof.
Celkově má být pro účely ROSE-L postavený jeden satelit, který bude mít na palubě kromě zmíněného radaru a antény i 3 monitorovací kamery sloužící k pozorování rozvinutí antény a solárních polí. Start této družice na oběžnou dráhu je momentálně stanoven na rok 2027 nebo 2028, přičemž při startu bude disponovat hmotností 2060 kg a kompatibilitou s raketami typu Vega-C a Ariane 6-2. Pohybovat se bude po kvazipolární nebo přesněji řečeno heliosynchronní dráze (SSO – sun-synchronous orbit) v přibližné nadmořské výšce 707 km, zatímco její očekávaná životnost ve vesmíru představuje 7 a půl roku.
Mise ROSE-L je součástí Programu Copernicus (původně GMES), který je zaměřen na pozorování Země pomocí družic či pozemních stanic s cílem sledovat atmosféru, mořské prostředí, pevninu, změnu klimatu, bezpečnost a nouzové situace. Tento program je uskutečňován pod vedením Evropské komise ve spolupráci s ESA, členskými státy EU a dalšími agenturami EU. Za hlavního smluvního partnera při konstrukci satelitů byla jmenována italská pobočka firmy Thales Alenia Space, za dodání radarového nástroje je zase primárně odpovědná firma Airbus Defence and Space.
Zdroje:
Thales Group, https://www.thalesgroup.com/en/worldwide/space/press-release/thales-alenia-space-signs-contract-esa-build-copernicus-rose-l
