ESA je o krok blíže odhalení záhad temného vesmíru. A to poté, co došlo ke spojení dvou klíčových částí sondy Euclid: jednak palubního modulu s přístrojovým vybavením, jednak servisního modulu zajišťujícího podporu misi.
Dne 24. března se více než desítka techniků shromáždila u observatoře Euclid v budově hlavního kontraktora, kterým je firma Thales Alenia Space v Turíně, aby opatrně spojila dvě hlavní části družice dohromady. Úkol vyžadoval extrémní preciznost, takže zabral celý den. Následovaly dva dny propojování elektronického vybavení a testování nově vzniklé sestavy.
„Je úžasné vidět kosmickou observatoř růst a také sledovat, kterak se krok za krokem stává celá mise realitou. Vnímali jsme to skoro tak, jako bychom spojovali dva členy rodiny,“ vysvětluje jeden z inženýrů mise Euclid Hans Rozemeijer.
Palubní modul družice Euclid, který vyrobila firma Airbus Defence and Space, obsahuje teleskop ke sledování světla ze vzdálených hvězd. To mají za úkol dva přístroje: VIS (VISible imager) a NISP (Near Infrared Spectrometer and Photometer).
Teleskop a přístroje společně budou snímat miliardy galaxií s dosud nevídanou přesností, čímž pomůže astronomům lépe pochopit jejich vývoj a shlukování do kosmických struktur v posledních deseti miliardách let. To nám dá vodítka k rozluštění povahy temné hmoty a temné energie, což jsou dva hlavní hybatelé rozšiřování vesmíru.
Přístroje mise Euclid byly do palubního modulu integrovány na konci roku 2020. Kompletní modul úspěšně prošel během roku 2021 intenzivními testy simulujícími kosmické prostředí, což prověřilo teleskop i jeho přístroje.
Servisní modul je neméně důležitý. Obsahuje počítače řídicí přístroje, stejně jako základní části, které sonda Euclid potřebuje pro svoji činnost. Jde o subsystémy řídicí orientaci, pohonný systém, distribuci energie, komunikaci se Zemí a zajišťování předávání dat.
Aby bylo možné oba moduly spojit dohromady, použili inženýři jeřáb, který spustil 800 kg těžký palubní modul na servisní modul. Následovalo zajištění šesti přípojnými body. Tým si dal velký pozor, aby tyto body byly spojeny opravdu pevně, protože nekvalitní kontakt by vytvářel namáhání struktury sondy nebo by rovnou deformoval 1,2 metrové zrcadlo teleskopu.
„Museli jsme si být jisti, že plocha servisního modulu přesně přiléhá k ploše palubního modulu. Jen tak je sníženo namáhání teleskopu na nejnižší možnou úroveň,“ vysvětluje Hans Rozemeijer. „Naším cílem je rozdíl menší než 50 mikronů v každém bodě. Není to jako kus nábytku z Ikea, který do správné polohy umístíte kladivem – tento úkon vyžaduje extrémní přesnost!“
Abychom si to zasadili do kontextu: 50 mikronů neboli 0,05 mm je průměr tenkého lidského vlasu. Před spojením obou modulů dohromady zkontroloval montážní tým hladkost spojovacích ploch laserem. Kde bylo zapotřebí, použil velmi tenké podložky k opravě nerovností.
Hans Rozemeijer pokračuje: „Poté, co byly moduly propojeny mechanicky, přidali jsme konektory a doplnili elektrické propojení. Pak jsme zkontrolovali, zdali vše pracuje správně. Nakonec jsme přikryli držáky konektorů a všechna zbývající místa mezi oběma moduly tepelnou izolací, abychom sondu co nejlépe uzavřeli.“
„Observatoř Euclid je skutečně komplexní, takže v uplynulých měsících měli všichni lidé zapojení do integrace opravdu co dělat, aby dodrželi časový plán a rozpis prací. Chtěl bych poděkovat týmu Thales Alenia Space a našim průmyslovým partnerům za pozoruhodnou práci, kterou odvedli v plné synergii se zástupci ESA, abychom se dostali do tohoto důležitého bodu,“ konstatuje ředitel vědeckých programů v Thales Alenia Space Paolo Musi.
V průběhu dubna připojí technici Euclid ke kombinovanému slunečnímu štítu a slunečním bateriím. Sluneční štít bude chránit přístrojový modul od intenzivního slunečního záření tak, aby mohla mise dosáhnout těch nejlepších výsledků.
Jakmile bude připojený sluneční štít, přijde na řadu vysokozisková anténa. Poté bude observatoř Euclid kompletní. Dokončená sonda bude vysoká 4,7 m a mít průměr 3,7 m. Poté bude Euclid otestovaný jako kompletní systém a připravený na start z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
