Sonda ESA Hera provedla od startu 7. října svůj první kritický manévr na své cestě k binárnímu systému Didymos.

Dne 23. října zažehla Hera své raketové motory na 100 minut, čímž provedla první manévr v hlubokém vesmíru a změnila svoji rychlost o zhruba 146 m/s. Druhý manévr provedený 6. listopadu trval 13 minut a jeho výstupem byla další změna rychlosti o zhruba 20 m/s.

Oba manévry společně navedly sondu Hera na trajektorii, díky které bude moci provést gravitační manévr u Marsu. Dojde k němu v březnu 2025.

„Manévry v hlubokém vesmíru jsou často rozdělené na několik částí,“ vysvětluje manažer operací sondy Hera v ESA Sylvain Lodiot. „První a nejdelší odvede největší kus práce. Následně – po přesné kontrole nové dráhy sondy – dojde k druhému kratšímu zážehu korigujícímu případnou předchozí nepřesnost a poskytujícímu zbývající požadovaný impuls.“

Manévr následoval po trojici úspěšných zážehů provedených v uplynulých týdnech sondou Hera pod dohledem řídicího týmu ve středisku ESA ESOC (European Space Operations Centre) v Německu.

Tým použil parabolické antény ESA pro komunikaci se vzdálenými sondami, které se nachází ve Španělsku, Argentině a Austrálii. S jejich pomocí sledoval Heru během manévru, stejně jako přesně měřil její rychlost a polohu před a po každém zážehu.

„Nyní analyzujeme novou trajektorii sondy Hera po druhém zážehu,“ konstatuje Francesco Castellini z týmu letové dynamiky v ESOC. Do něj patří matematičtí experti, kteří sledují mise ESA po celé Sluneční soustavě.

„Zdá se, že vše proběhlo dobře. Provedeme ještě mnohem menší manévr v řádu změny rychlosti o desítky centimetrů za sekundu 21. listopadu, abychom vyladili dráhu pro nadcházející průlet u Marsu.“

Mars podává pomocnou ruku

Sonda Hera je na dvouleté cestě k binárnímu systému asteroidu Didymos, kde bude analyzovat výsledky prvního experimentu týkajícího se změny dráhy kosmického tělesa.

Stávající pečlivě spočítaný a připravený manévr připravil Heru na gravitační manévr v březnu 2025, který výrazně zkrátí dobu cesty k asteroidu Didymos.

„Máme velké štěstí, že Mars je na správném místě a ve správný čas, aby mohl podat pomocnou ruku misi Hera,“ uvádí Pablo Muñoz z týmu letové analýzy ve středisku ESOC, který pomohl celou cestu naplánovat.

„To nám dovolilo připravit trajektorii, která využívá gravitace Marsu, aby byla sonda Hera urychlena směrem k asteroidu Didymos. Zásluhou toho ušetříme významné množství pohonných látek a zkrátíme cestu o měsíce.“

Sonda Hera také využije průletu u Marsu pro vědecká pozorování. Týmy ESA navrhly trajektorii průletu tak, aby se sonda přiblížila k měsíci Deimos na zhruba 300 kilometrů před tím, než mine samotnou planetu. Tím využije vzácnou příležitost ke studiu tohoto malého a tajuplného měsíce planety.

V únoru 2026 pak Hera provede druhý manévr v hlubokém vesmíru před tím, než ji od října do prosince téhož roku další série zážehů motorů přivede do bezprostřední blízkosti asteroidů.

U asteroidu Didymos začne Hera svoji misi, jejímž cílem je hledat odpovědi na otázky jako: Jak a proč binární systémy asteroidů vznikají? Když mise NASA DART dopadla v roce 2022 na měsíc Dimorphos, zůstal po ní kráter, nebo došlo ke změně tvaru celého tělesa? A jaká je vnitřní struktura Dimorphu?

Komunita kolem asteroidů se potkává ve středisku ESOC

Pro týmy věnující se v ESA asteroidům jsou dnešní časy opravdu divoké. V říjnu došlo ke státu první mise ESA k asteroidu, tedy mise ESA. A stejně tak k zahájení práce na dalším projektu, navrhované misi Ramses k asteroidu Apophis.

Mezitím Koordinační středisko pro blízkozemní objekty ESA pokračuje v objevování, sledování a analýze nových asteroidů pomocí pozemních zdrojů. Nedávno se mu podařilo identifikovat historicky už desátý asteroid před tím, než se střetl se Zemí.

Tým z Kanceláře planetární obrany ESA se v polovině listopadu setkal s odborníky z celé Evropy ve středisku ESA ESOC (European Space Operations Centre) v Německu, aby probrali možnosti měření velikosti potenciálně nebezpečných blízkozemních asteroidů. Workshop je financovaný Evropskou komisí.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).