Sonda ESA určená k průzkumu planety Jupiter a jejích největších měsíců bezpečně dorazila na evropský kosmodrom ve Francouzské Guayaně, kde nyní probíhají finální přípravy jejího startu. Ten je plánovaný na duben.
Mise Jupiter Icy Moons Explorer, která je známější pod zkratkou JUICE, dorazila 8. února na letiště Félix Eboué v Cayenne na palubě speciálního letu Antonov An-124 z francouzského Toulouse. Zde hlavní kontraktor mise Airbus dokončil zhruba dekádu trvající proces konceptu, návrhu, testování a výroby sondy. Nyní sonda projde závěrečným testováním a kontrolou techniky ESA a Airbusu před tím, než bude natankována a umístěna na raketu Ariane 5.
Start v polovině dubna zahájí osmiletou cestu k Jupiteru. Sonda nese balík deseti přístrojů především pro studium Jupiterových velkých ledových měsíců s oceány. Cílem mise je zjistit, zdali tyto světy mohou být místem života a studovat systém planety Jupiter jako model komplexních prostředí kolem plynných obrů napříč celým vesmírem.
Jupiter je od Slunce více než pětkrát tak daleko jako Země, takže dostat se k němu představuje nemalou výzvu. Po startu tak sonda provede několik gravitačních manévrů průlety u Země a Venuše, které dají misi JUICE správnou rychlost a směr, které potřebuje k průletu pásem asteroidů a dosažení největší planety ve Sluneční soustavě.
Po příletu k Jupiteru v roce 2031 uskuteční JUICE nejméně 35 průletů u měsíců této obří planety, během nichž se bude věnovat vědeckým pozorováním. Zaměří se především na měsíce Callisto, Europa a Ganymede. Mise bude završena rozsáhlým průzkumem Ganymeda: v roce 2034 se JUICE stane první sondou, která vstoupí na oběžnou dráhu tohoto měsíce.
Realizovat tak komplexní misi na tak extrémní vzdálenost – a především dostat data z mise JUICE zpět domů – bude mimořádným testem navigačních technik. Řídicí letu ve středisku ESA ESOC (European Space Operations Control) v německém Darmstadtu bude odkázáno na služby sítě antén Estrack, která má své stanice ve Španělsku, Argentině a Austrálii.
Samotný start naváže na dlouhou tradici vědeckých misí ESA, které využily raketu Ariane 5: jde například o meziplanetární sondy Rosetta nebo BepiColombo. Nedávno pak Ariane 5 vynesla Kosmický teleskop Jamese Webba, který je společnou misí NASA, ESA a kanadské CSA.
Navzdory ohromné náročnosti mise je její vědecký příslib fascinující. Vědci věří, že Callisto, Europa a Ganymedes mají pod svým povrchem ohromné zásoby vody. A to v objemu větším, než mají pozemské oceány. Měsíce o velikosti planet nabízejí náznaky, že život může existovat i mimo naši mateřskou planetu – třeba právě na měsících obíhajících velké planety, nejen tedy na planetách obíhajících žhavé hvězdy. Jupiter se svou rodinou velkých měsíců představuje model rozsáhlých systémů plynných obrů, které se rozprostírají napříč vesmírem. Jako takový je jednou z nejatraktivnějších míst k průzkumu v naší Sluneční soustavě.
ESA a její sonda JUICE jsou poháněné dlouhou lidskou fascinací planetou pojmenovanou po bohu bohů v římském pantheonu. Díky své velikosti na noční obloze byl Jupiter přirozeným cílem pro jedno z prvních průzkumníků vesmíru pomocí dalekohledu. Oním průkopníkem nebyl nikdo jiný než Galileo Galilei. Svými pozorováními od roku 1610 objevil měsíce Io, Europa, Callista a Ganymede, přičemž zjistil, že se jejich poloha vzhledem k Jupiteru den po dni mění. To ho vedlo ke kontroverzní domněnce, že Země není středem pohybu vesmíru.
Pro připomenutí tohoto zlomového okamžiku v našem poznání vesmíru nese sonda JUICE plaketu oslavující práci Galilea.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
