Nejnovější zveřejněné snímky ze sondy ESA Mars Express nás zavádí ke dvěma trhlinám v kůře planety Mars, které tvoří součást mohutného systému kaňonů Valles Marineris.
Valles Marineris se zařezává do Marsu podobným způsobem, jakým se Velký kaňon zařezává do Spojených států. Tedy krom toho, že ten „náš“ pozemský je proti svému kolegovi z Marsu minimalistický. Valles Marineris je totiž dlouhý 4000 km, 200 km široký a až 7 km hluboký. Ve srovnání s Velkým kaňonem je desetkrát delší, dvacetkrát širší a pětkrát hlubší. Jde o největší kaňon ve Sluneční soustavě. Kdyby se nacházel v Evropě, začínal by na severním okraji Norska a táhl se až na nejjižnější cíl Sicílie.
A pak je tu ještě jeden zásadní rozdíl mezi těmito dvěma: zatímco Velký kaňon byl vytvořený erozí, když řeka Colorado odnesla horninu z povrchu, tak kaňon Valles Marineris vznikl zřejmě tak, že se od sebe rozestoupily dvě tektonické desky.
Snímek zachycuje dva příkopy či propasti, které tvoří část západní oblasti Valles Marineris. Na levé straně (na jihu) je 840 km dlouhá Ius Chasma, na pravé straně (severní) je 805 km dlouhá Tithonium Chasma. Zatímco tyto snímky ukazují neuvěřitelné detaily na povrchu, tak až se podíváme na výškovou mapu, uvědomíme si, jak hluboké oba kaňony jsou – až 7 kilometrů! S nadmořskou výškou 4809 metrů by nejvyšší hora Alp Mont Blanc byla ve srovnání s Tithonium Chasma trpaslíkem.
V horní části Tithonium Chasma je skvrna tvořená tmavším pískem, která dává snímku kontrast. Písek může pocházet z blízké vulkanické oblasti Tharsis.
Vedle tmavých písečných dun jsou dvě světlé „mohyly“ (z jedné je na snímku vidět toliko polovina). Jde o kopce, které se tyčí do výše přes 3000 metrů. Jejich povrch byl silně erodován větry na Marsu. To naznačuje, že jsou ze slabšího materiálu, než okolní hornina.
Jak ukazuje druhý perspektivní pohled, tak mezi těmito dvěma pahorky vidíme sérii menších vyvýšenin. Vědci zapojení do programu Mars Express v této oblasti našli minerály bohaté na sírany. To naznačuje, že tyto vyvýšeniny mohly vzniknout tak, že se kapalina, která kdysi vyplňovala propast, odpařila. Tato teorie je ale stále předmětem debat.
Vpravo od pahorku, který vidíme kompletní (pravý horní roh ve druhém perspektivním pohledu), můžeme pozorovat rovnoběžné linie a hromady suti, které naznačují nedávný sesuv půdy. Je to viditelné i jako velká fialová oblast na topografickém snímku níže. Sesuv byl způsobený kolapsem stěny kaňonu na pravé straně a zřejmě k němu došlo relativně nedávno, protože nebyl silně erodován.
Neméně fascinující je drsné dno oblasti Ius Chasma. Když se tektonické desky oddělily, zřejmě způsobily vytvoření zubatých trojúhelníků hornin, které připomínají řadu žraločích zubů. Postupem času se ale tyto skalní útvary zhroutily a podlehly erozi.
Sonda Mars Express obíhá kolem čtvrté planety naší Sluneční soustavy od roku 2003: snímkuje její povrch, mapuje minerály, identifikuje složení a koloběh jeho tenké atmosféry, nahlíží pod povrch a zkoumá, kterak různé fenomény interagují s místním prostředím.
Kamera HSRC (High Resolution Stereo Camera), která je součástí mise a která pořídila tyto nové snímky, odhalila už hodně o povrchových útvarech nebo jejich proměnách. Nejnovější snímky ukazují kdeco od větrem tvarovaných hřebenů a rýh napříč krátery a kanály, které kdysi vedly vodu, až po sopky, tektonické zlomy, říční koryta a prastará lávová jezera.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
