Sonda Solar Orbiter je připravena na první z mnoha gravitačních manévrů u planety Venuše, k němuž dojde 27. prosince. Tím se její dráha začne postupně přibližovat ke Slunci a měnit tak, aby bylo možné naši mateřskou hvězdu pozorovat z různých úhlů.
Většina z nás zůstává během vánočních svátků v bezpečí domovů v rámci nejrůznějších „lockdownů“ způsobených pandemií COVID-19. Průlet – rutinní událost ve světě meziplanetárních sond – bude monitorován řídicími pracovníky operačního střediska, kteří tak tentokráte budou též činit ze svých domovů.
K největšímu přiblížení dojde 27. prosince ve 12:39 h UTC (13:39 h středoevropského času), kdy sonda proletí zhruba 7500 km od nejvyšších vrstev oblačnosti nad Venuší. Pozdější průlety, které nastanou po roce 2025, zaznamenají mnohem větší přiblížení k planetě – až na vzdálenost stovek kilometrů.
Během nadcházejícího průletu bude zapnuto několik vědeckých přístrojů – MAG (MAGnetometer), RPW (Radio and Plasma Waves) a některé senzory na EPD (Energetic Particle Detector) – a dostane za úkol zaznamenávat magnetické, plazmové a částicové prostředí kolem sondy ve chvíli, kdy se přiblíží k Venuši. (Sonda nebude pořizovat snímky Venuše během průletu, protože musí zůstat natočená směrem ke Slunci.)
Aby bylo zajištěno, že sonda bude v přesné poloze pro nadcházející průlet, použili specialisté z pozemních stanic ESA a týmy letové dynamiky takzvanou „Delta-DOR“ kampaň, kdy nasadili pokročilou techniku (Delta-Differential One-Way Ranging) k přesnému určení polohy zařízení ve vesmíru – a tím i jeho trajektorie.
V rámci kampaně Delta-DOR je využito několika vzdálených pozemních stanic na Zemi pro přijímání signálu z meziplanetární sondy. Tím je sonda zaměřena a získáme první informaci o její poloze. Následně je tato srovnána s lokacemi známých hvězdných rádiových zdrojů, které byly dříve zmapované jinými misemi. Tím získáme opravenou a ultrapřesnou polohu sondy. Technika Delta-DOR umožňuje operátorům zaměřit sondu s přesností na několik set metrů na vzdálenost 100 miliónů kilometrů.
V době manévru přitom byl Solar Orbiter cca 235 miliónů kilometrů od Země a rádiový signál jedním směrem putoval zhruba 13 minut.
Cesta sondy Solar Orbiter kolem Slunce byla záměrně zvolena tak, aby byla v souladu s trajektorií planety Venuše. To znamená, že se automat dostává do blízkosti planety vždy po několika obletech Slunce a může jejího gravitačního pole využít k úpravě nebo rovnou změně své dráhy. K dalšímu setkání obou těles dojde v srpnu 2021, přičemž v rozmezí jen několika dní využije kromě Solar Orbiteru Venuši ke gravitačnímu manévru další sonda ESA BepiColombo.
Solar Orbiter se původně nacházel ve stejné rovině jako všechny planety (tzv. rovina ekliptiky), ale s každým průletem u Venuše změní sklon své dráhy. V roce 2025 tak dosáhne 17 stupňů, do konce dekády by měl postupně růst na 33 stupňů. Díky tomu se sondě naskytne pohled i na sluneční polární oblasti, které nemůžeme ze Země pozorovat. Získáme tak jejich vůbec první fotografie, což nám mnohé napoví o tom, kterak Slunce „pracuje“, jaké jsou vazby v soustavě Slunce-Země a jak můžeme lépe předpovídat období bouřlivého kosmického počasí.
Solar Orbiter je mezinárodní mise realizovaná ve spolupráci ESA a NASA.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
