Pět, čtyři, tři, dva, jedna… Ohňostroj! Odpočítávání do nového roku je v mnoha ohledech určujícím okamžikem našich životů na Zemi. Náš věk, roční období, daňová přiznání… Všechno se odvíjí od doby oběhu Země kolem Slunce.
Na Marsu (zatím) nejsou každoroční daňové nedoplatky, ale planeta také obíhá kolem Slunce, takže čas na něm měříme jako u nás v letech. Jenže je jistý rozdíl mezi rokem na Marsu a rokem na Zemi. A protože se na Marsu příchod nového roku právě blíží, pojďme se podívat na některé rozdíly mezi oběma planetami.
Jeden rok na Marsu odpovídá 687 pozemským dnům. To proto, že planetě trvá jeden oběh kolem Slunce skoro dvakrát tak dlouho než Zemi. Což znamená, že kdybyste žili na Marsu, budete mnohem mladší. Takže pokud se chcete cítit mladě, stačí vydělit svůj stávající věk číslem 1,88 a občas se zmínit před přáteli, že jde o váš skutečný věk… Na Marsu.
Martovský den je definovaný, podobně jako pozemský, jako čas, který planeta potřebuje pro jednu otočku kolem své osy. Je nazývaný sol. Jeden sol je jen o málo delší, než den pozemský: trvá 24 hodin a 39 minut.
Mars má čtvero ročních období: zimu, jaro, léto a podzim. Jsou definovány pozicí planety na oběžné dráze kolem Slunce. Martovský nový rok začíná severní rovnodenností (sever tedy vstupuje do jara, jih do podzimu). Jak se planeta pohybuje na své trajektorii kolem Slunce, tak sklon planety působí, že severní polokoule získá více slunečního záření v době zimy na jižní části Marsu – podobně jako na Zemi. Ovšem na rozdíl od pozemského střídání ročních období, tyto na Marsu nemají stejnou délku. Je to dáno tím, že dráha Marsu je výrazně eliptičtější, než dráha Země. Například jaro na severní polokouli (a podzim na jižní) trvá nejdéle, 194 solů. A podzim na polokouli severní (jaro na jižní) je naopak nejkratší, když má jen 142 solů.
Eliptická oběžná dráha Marsu má důležité důsledky. Během severního jara a léta prolétá Mars kolem Slunce blíže a rychleji. Důsledkem je vyšší zahřátí atmosféry, které způsobuje turbulence vedoucí ke zvíření drobných částic z povrchu planety. Z tohoto důvodu se druhá polovina roku na Marsu vyznačuje častými prachovými bouřemi, které často dostanou celoplanetární rozměr.
Podobně jako na Zemi, tak i na Marsu jsou zimy chladné a léta teplá. Ovšem celková teplota planety je nižší a dlouhodobě se pohybuje na průměru mínus 60 stupňů Celsia. Mars také zažívá během ročních období různé povětrnostní jevy. Fenomén, který se každoročně objevuje kolem jara a léta, je podlouhlý oblak Arsia Mons, což je mrak ledových krystalů dosahující délky až 1800 km. Opakuje se po dobu nejméně 80 solů, přičemž na zbytek roku zmizí.
Marťanský kalendář je ve srovnání s tím pozemským relativně nový. Počítat jsme jej začali v pozemském roce 1955. První rok se přitom shodoval s mimořádně velkou bouří ve druhé polovině roku na Marsu, která vešla ve známost jako „velká prachová bouře roku 1956“.
Takže 7. února 2021 vstupuje do roku 36 na Marsu. Pokud si chcete do diáře poznačit data dalších nových roků na Marsu, pak si pište: místní rok 37 začíná pozemského 26. prosince 2022, 38 pak 12. listopadu 2024, 39 oslavíme 30. září 2026 a jubilejní čtyřicítku 17. srpna 2028.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
