Mise ESA Euclid dosáhla nového mezníku ve vývoji, a to zásluhou úspěšného otestování teleskopu a jeho přístrojů. Zkoušky ukázaly, že celé zařízení může pracovat a dosahovat požadovaných operačních parametrů v extrémních podmínkách kosmického prostoru.
Mise Euclid bude studovat temnou energii a temnou hmotu. Ačkoliv tyto nemohou přímo být spatřeny jakýmkoliv teleskopem, jejich přítomnost a vliv můžou být studovány třeba pozorováním rozmístění galaxií ve vesmíru.
Už dlouho je známé, že vesmír se rozpíná: ukazují to sledování galaxií, které se od nás vzdalují. Tato expanze, společně s růstem kosmických struktur, jako jsou superklastry galaxií, je ovlivněna temnou energií a temnou hmotou. Vědci ale dosud tento fenomén nechápou v celé jeho šíři.
Observatoř Euclid bude snímkovat miliardy galaxií s dosud nevídanou přesností, a to až do vzdálenosti deseti miliard světelných let. Mapování pokryje více než třetinu oblohy (nebeské sféry). Tato měření umožní astronomům vylepšit chápání historie rozpínání vesmíru a rychlost růstu kosmických struktur.
Observatoř Euclid má dva přístroje poskytnuté dvěma konsorcii evropských vědeckých institucí: kameru VIS (VISible) a spektrometr kombinovaný s fotometrem NISP (Near Infrared Spectrometer and Photometer). Oba byly integrovány do Euclidova vědeckého modulu na konci roku 2020. Stalo se tak v provozu firmy Airbus Defence and Space ve francouzském Toulouse. Modul pak byl letos v dubnu dopravený do kosmického střediska CSL (Centre Spatial de Liège) v Belgii.
V CSL byl vědecký modul mise Euclid umístěný do velké vakuové komory na dobu šedesáti dní, během nichž prošel intenzivním testováním. Tyto zkoušky prověřily, že teleskop i přístroje pracují v souladu s očekáváním poté, co byly všechny komponenty sestaveny a propojeny. Jakákoliv chyba v systému musí být vyřešena před tím, než se Euclid vydá do vesmíru, kde bude fyzická oprava nemožná.
Ve vakuové komoře „zažila“ sonda Euclid simulované podmínky kosmického prostředí ve vakuu, kde byla teplota mínus 150 stupňů Celsia. Tedy stejná teplota, při jaké bude pracovat v kosmickém prostoru.
Euclid bude pozorovat slabé galaxie. V CSL byl jeho optický výkon ověřený pozorováním simulovaných zdrojů světla čili „falešných hvězd“. Dělo se tak pomocí speciálně vyvinutého kolimátoru, což je v zásadě „teleskop naruby“: jeho úkolem je promítat falešné hvězdy do optické soustavy teleskopu Euclid. Observatoř pak rozdělovala světlo mezi oba přístroje, které vytvářely snímky a spektra k otestování a ověření činnosti celého systému.
„Jsme šťastní z výsledků testování, které ukazují, že teleskop je v dobrém stavu,“ vysvětluje manažer mise Euclid Alexander Short.
„Testování odhalilo anomálii, kterou jsme rychle vyřešili v řádu několika dní. Zapojili jsme do ní ‘Tygří tým’ ESA a průmyslových expertů. Problém byl diagnostikován jako softwarová záležitost, která byla rychle vyřešena. Jsme nadšení z toho, můžeme poslat zdravý teleskop do další fáze testování a integrace se zbytkem observatoře.“
Dalším krokem bude odeslání vědeckého modulu do firmy Thales Alenia Space v italském Turíně, kde bude integrovaný se servisním modulem. Tak vznikne kompletní observatoř Euclid. Následně projde další sérií akceptačních testů včetně mechanických a dojde k dalším vakuovým zkouškám, ovšem na úrovni kompletního integrovaného systému.
Teleskop Euclid odstartuje z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně; startovací okno se otevírá na konci roku 2022. Bude obíhat kolem libračního pilota soustavy Slunce-Země L2, který se nachází 1,5 miliónu kilometrů za Zemí při pohledu od Slunce.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
