S tím, kterak roste teplota Arktidy, tak se v moři končící ledovce – zvláště v oblastech jako jsou Špicberky – potýkají s rychlým ústupem a intenzivním odtáváním.
Projekt „Space for Shore“ financovaný ESA využívá radarová data z mise Sentinel-1 systému Kopernikus k poskytování přesného každoročního pohledu na ústup ledovců a intenzity jejich odtávání. A to zvláště v oblastech jako je Kongsfjorden, kde známé ledovce procházejí fází významného ústupu.
Proces odlamování ker od ledovců je hlavním podílníkem na růstu mořské hladiny a představuje zvýšené riziko pro pobřežní oblasti na celém světě. Pochopení těchto procesů, zvláště v Arktidě, je zásadní pro předpovídání jejich budoucích dopadů.
V nejnovější fázi projektu Space for Shore, který představuje spolupráci mezi I-SEA (Francie) a NORCE (Norsko), využili vědci více než tisíc snímků získaných misí Sentinel-1 k podrobnému sledování vývoje pobřežních ledovců na Špicberkách.
Analýzou dat mise Sentinel-1 z let 2015 až 23 zmapoval tým čelo ledovců a změřil jejich tání během místních letních měsíců, kdy je intenzita oteplení nejvyšší.
Mise Sentinel-1, která je součástí programu Kopernikus Evropské unie, využívá radarovou technologii SAR (Synthetic Aperture Radar) k získávání snímků ve vysokém rozlišení. Pořizuje je i v náročných arktických podmínkách a zajišťuje tak celoroční monitorování zdejších ledovců.
Klíčovým zjištěním z analýzy je roční rozsah ledovcových změn. Zkoumáním snímků pořízených mezi červencem a zářím vědci definovali letní změny ledovců a nalezli oblasti, kde se rozsah ledovců udržuje alespoň 95 procent času během těchto měsíců.
Navíc díky detekci radarového odrazu od plovoucích ledovců a ledovcové tříště vyvinuli model pro letní odtávání: léta s vyšším výskytem ledovců a ledovcové tříště indikují aktivnější odtávání a zrychlený ústup ledovců, což jsou kritické ukazatele zdraví a stability ledovce.
V Kongsfjordenu, což je stěžejní oblast zájmu, vykazují významné ledovce Kronebreen a Kongsvegen zásadní změny. Jak ukazuje animace, řada denních pozorování mise Sentinel-1 byla využita ke klasifikaci regionu a kvantifikaci ledovců pozemských, mořských a ledovcové tříště v Kronebukta (Korunní zátoka) během léta od roku 2015 do roku 2023.
Jörg Haarpaintner z NORCE vysvětluje: „Namísto snímku přední pozice ledovce poskytuje metoda Sentinelu-1 statisticky definovaný kompozit předních poloh letního ledovce a intenzity tání, což odhaluje dynamické interakce mezi ledem a oceánem v průběhu času.“
Vedoucí výzkumník projektu Manon Tranchand dodává: „Analýzy nám poskytují jasný obraz o současných změnách v arktických ledovcích. Navíc jsou klíčové pro předpovídání budoucích dopadů změn klimatu na tyto citlivé oblasti.“
„Bez konzistentních dat s vysokým rozlišením z družic Sentinel-1 by nebylo možné sledovat tyto dynamické interakce mezi ledem a oceánem. Pokračující oteplování pravděpodobně urychlí ztrátu ledu a naše data ukazují, jak by to mohlo přispět ke globálnímu vzestupu hladiny moří. Schopnosti Sentinelu-1 nám umožňují zachytit tyto posuny s bezprecedentní přesností.“
Pokud jde o budoucnost, nadcházející start mise Sentinel-1C chystaný na příští měsíc představuje významný krok vpřed v monitorování arktických ledovců a globálních klimatických dopadů.
Jako další přírůstek k misi Sentinel-1 bude Sentinel-1C poskytovat vylepšené možnosti radarového zobrazování a kontinuitu pro kritický výzkum klimatu. Díky své pokročilé technologii posílí Sentinel-1C naši schopnost získávat celoroční data o předních liniích ledovců, míře odtávání a interakcích mezi lidem a oceánem, a to i v náročných podmínkách Arktidy.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
