Kosmický teleskop Jamese Webba (James Webb Space Telescope, JWST), který je společným dílem NASA, ESA a CSA zachytil ikonické Sloupy stvoření – místo, kde se formují v hustých oblacích plynu a prachu nové hvězdy. Trojrozměrné pilíře vypadají jako majestátní kamenné útvary, leč jsou mnohem prostupnější. Sloupce jsou tvořeny chladným mezihvězdným plynem a prachem, které se občas zdají být v blízkém infračerveném spektru poloprůhledné.
Nově formované zárodky hvězd na sebe na tomto snímku pořízeném kamerou NIRCam (Near-Infrared Camera) strhávají pozornost. Jsou to ony malé červené koule, které mají typické difrakční hroty a leží mimo prachové sloupy. Když uvnitř těchto sloupů z plynu a prachu vzniknou místa s dostatečnou hmotností, začnou se vlivem vlastní gravitace hroutit, pomalu se zahřívají a nakonec z nich vzniknou nové hvězdy.
A co ty vlnovky, které vypadají jako tekoucí láva? Jde o výtrysky z hvězd, které stále v plynu a prachu vznikají. Mladé hvězdy pravidelně vytvářejí výtrysky, které se pak střetávají s mračny materiálu – jakými jsou třeba právě tyto pilíře. To tak často vede ke vzniku rázové vlny, což může formovat vlnité vzory – podobně jako loď plující vodou. Karmínová záře pak pochází z energetických molekul vodíku, které pocházejí z výtrysků a srážek. Je to evidentní na druhém a třetím pilíři shora: snímek kamery NIRCam prakticky pulzuje jejich aktivitou. Odhaduje se, že tyto mladé hvězdy jsou pouze několik set tisíc let staré.
Ač se může zdát, že pozorování v blízkém infračerveném světle umožnilo Webbovu teleskopu „prohlédnout“ skrze oblaka a podívat se do neskutečných vesmírných vzdáleností za nimi, nejsou v tomto směru viditelné žádné galaxie. Namísto toho stojí v cestě směs průsvitného plynu a prachu, která je známá jako mezihvězdné médium. Blokuje náš pohled do hlubin vesmíru a je osvětlena světlem ze skupiny hvězd v oblasti.
Scéna byla poprvé snímána Hubbleovým kosmickým teleskopem (Hubble Space Telescope, HST), což je společný projekt NASA a ESA, v roce 1995 a znovu v roce 2014. Nicméně i mnohé další prvotřídní světové observatoře pohlédly do hlubin této oblasti; třeba teleskop ESA Herschel. Každý pokročilý přístroj totiž nabízí výzkumníkům své jedinečné vlastnosti a přináší nové podrobnosti o této neuvěřitelné oblasti, která doslova přetéká hvězdami.
Nový pohled Webbova teleskopu na Pilíře stvoření pomůže výzkumníkům upravit modely tvorby hvězd identifikací přesnější hvězdné populace, společně s kvantifikací množství plynu a prachu v oblasti. Postupně tak začneme lépe chápat, kterak hvězdy vznikají a po milióny let vycházejí z těchto prachových mračen.
Celý snímek je zasazený do rozhlehlé Orlí mlhoviny, která se od nás nachází 6500 světelných let.
Webbův teleskop je nejsilnějším kdy vypuštěným obdobným zařízením do vesmíru. V rámci mezinárodní spolupráce poskytla ESA jeho vynesení do vesmíru, a to pomocí rakety Ariane 5. Ve spolupráci s partnery byla ESA zodpovědná za vývoj a kvalifikaci úprav Ariane 5 pro misi s teleskopem a za realizaci dopravní smlouvy se společností Arianespace. ESA také dodala spektrograf NIRSpec a padesát procent přístroje MIRI, který provádí pozorování na středních infračervených délkách. Ten byl navržený a postavená konsorciem na národní úrovni financovaných evropských institucí (The MIRI European Consortium) ve spolupráci s Laboratoří tryskových pohonů (Kalifornie) a Arizonskou univerzitou.
Webbův teleskop je mezinárodním partnerstvím mezi NASA, ESA a kanadskou CSA (Canadian Space Agency).
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
