Letos v létě zasáhla vlna veder Evropu, sever Afriky, Spojené státy a Asii. Teploty na mnoha místech překročily 40 stupňů Celsia, čímž překonaly mnohé dlouhodobé rekordy. Snímky z mise Sentinel-3 systému Copernicus ukazují rozsah vlny veder, která extrémními teplotami sužovala Velkou Británii v srpnu.
Snímek pořízený 12. srpna 2022 ukazuje, že dříve zelené plochy ve Velké Británii jsou nyní zbarvené do hněda (zvláště na jihovýchodě) vlivem spalujících podmínek. Vlna veder přišla po měsících extrémních teplot a minimálních srážek, což zanechalo krajinu vyprahlou. Sucho je patrné také v některých částech Francie, Belgie a Nizozemska.
Silné vlny veder, které postihly Evropu letos v létě, jsou důraznou připomínkou toho, co nás čeká v budoucnu. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC, Intergovernmental Panel on Climate Change) budou extrémní jevy počasí častější a intenzivnější. Tento trend se bude zhoršovat, pokud se nezačne řešit nárůst skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry lidskou činností.
Družice na oběžných drahách hrají důležitou roli v dodávce dat, s jejichž pomocí chápeme a monitorujeme náš měnící se svět. Jejich pozorování a data jsou kritické pro zlepšení předpovědních modelů budoucnosti klimatu, strategií zmírňování a tvorby odpovídajících politik.
Mise Sentinel-3 systému Copernicus nejen poskytuje každé dva dny globální pokrytí optickými daty, ale nese i přístroj SLSTR (Sea and Land Surface Temperature Radiometer) měřící povrchovou teplotu. Během srpna 2022 družice Sentinel-3 zaznamenala extrémní teploty povrchu: 45 stupňů Celsia ve Velké Británii, 50 stupňů Celsia ve Francii a 60 stupňů Celsia ve Španělsku.
Data z mise Sentinel-3 byla také spojena s archivovanými družicovými pozorováními, aby vznikla databáze mapující 25 letou historii globálních povrchových teplot (pokrývající rozmezí 1995 až 2020). Stalo se v rámci iniciativy ESA CCI (Climate Change Initiative). Data ukazují stabilní nárůst povrchové teploty o 0,2 stupně Celsia za dekádu, ovšem se silnou regionální variabilitou.
Monitorování povrchových teplot je užitečné pro vědce, protože nárůst teploty zemského povrchu má vliv na chování počasí a klimatu. Tato měření jsou obzvláště důležitá pro farmáře vyhodnocující, kolik vody jejich plodiny potřebují, nebo pro urbanistické plánovače plánující strategie zvládání teplot.
Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA).
